Cenu Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek, Europhysics Prize, letos získal člen Učené společnosti Tomáš Jungwirth s kolegy Liborem Šmejkalem a Jairo Sinovou za objev altermagnetismu, tedy třetí formy magnetismu.
Mezinárodní Asociace pro symbolickou logiku udělila Shoenfieldovu cenu Janu Krajíčkovi z Matematicko-fyzikální fakulty UK, členovi Učené společnosti. Cena se uděluje jednou za tři roky za vynikající výkladové texty v oboru matematické logiky, prof. Krajíček ji získal za svou knihu Proof Complexity.
Česká lékařská akademie a Učená společnost ČR si Vás dovolují pozvat na pracovní konferenci na téma Lékařská péče na sklonku života, která se uskuteční v úterý 15. září 2026 od 9 do 13 hodin v Emauzském opatství na Praze 2. Registrace pro členy ČLA a US ČR i pro ostatní zájemce je otevřena, odkazy najdete v detailu zprávy.
„Nelze současně slibovat dostatek míst na vysokých školách, vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí a posun vysokých škol ČR v mezinárodních žebříčcích, a přitom snižovat prostředky, z nichž mají být tyto cíle uskutečněny,“ píše se v tiskové zprávě ČKR k informacím naznačujícím, že by v důsledku napjaté rozpočtové situace mohlo v roce 2027 dojít ke snížení prostředků určených na vzdělávací činnost vysokých škol.
Ve čtvrtek 23. července 2026 zemřel ve věku šedesáti let prof. Mgr. Pavel Jungwirth, DSc., jeden z nejvýznamnějších českých fyzikálních chemiků, mezinárodně uznávaný vědec, bývalý předseda Učené společnosti ČR, báječný kolega a přítel. Svou vědeckou prací významně obohatil svůj obor a inspiroval bezpočet kolegů a studentů. Vzpomínky na něj zůstanou nesmazatelně zapsány v myslích všech, kdo měli čest se s ním osobně poznat.
Je lidská komunikace strojová? Lze ji plnohodnotně replikovat v nebiologickém systému? A pokud ano, co to říká o podstatě lidství? V Duelu Učené společnosti v Národní technické knihovně o těchto otázkách ve středu 27. května 2026 diskutovaly sinoložka Olga Lomová a fyzička, informatička a matematička Lenka Zdeborová.
Učená společnost České republiky srdečně zve na přednášku Igora Kříže, profesora matematiky na University of Michigan v Ann Arbor, v níž nabídne zamyšlení nad genezí některých klíčových současných matematických pojmů.
Novým předsedou Učené společnosti České republiky se stává dosavadní 1. místopředseda, chemik Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Ve vedení společnosti střídá matematika Martina Loebla z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Video + text: proslov rektora ČVUT Michala Pěchoučka na XXXII. valném shromáždění Učené společnosti České republiky ve Velké aule Karolina dne 11. května 2026. „Věda vstupuje do nové epochy. Nejedná se jen o další technologickou změnu, jakých jsme v historii zažili vícero. Tentokrát se totiž neproměňují pouze nástroje, které užíváme. Mění se samotná podstata, z níž vzniká poznání.“
Psychiatr Jiří Horáček, novinář a teoretik komunikace Václav Moravec, aktivista Mikuláš Minář, filosof jazyka Tomáš Koblížek a informatik Michal Pěchouček debatovali o různých aspektech komunikace v občanské společnosti. Diskuse se zúčastnil i prezident Petr Pavel.
Učená společnost České republiky na svém XXXII. valném shromáždění 11. května 2026 udělila medaile za zásluhy o rozvoj vědy a ceny významným vědcům, pedagogům a talentovaným SŠ a VŠ studentům.
Matematik Martin Loebl, který poslední dva roky stál v čele Učené společnosti, pronesl v pondělí 11. května ve Velké aule Karolina projev, v němž se věnoval roli vědy a v současném světě a připomněl některé z nejnovějších aktivit Učené společnosti.
„Humanitní a sociální vědy jsou naprosto klíčové: jestliže medicína léčí tělo, humanitní a sociální vědy jsou svým způsobem lékem pro duši a společnost, a to v současné době opravdu potřebujeme,“ říká historička Kateřina Králová v rozhovoru pro Forum, magazín Univerzity Karlovy. Rozhovor vznikl při příležitosti jejího jmenování do vědecké rady ERC.
Dva pohledy, jedna zásadní otázka: Je lidská komunikace něco jedinečně lidského, nebo ji lze pochopit – a možná i napodobit – jako proces, který zvládnou i stroje? Olga Lomová a Lenka Zdeborová budou polemizovat ve středu 27. května 2026 od 18 h v Národní technické knihovně v Praze.
Psychiatr Jiří Horáček, novinář a teoretik komunikace Václav Moravec, aktivista Mikuláš Minář, filosof jazyka Tomáš Koblížek a informatik Michal Pěchouček budou ve veřejné diskusi, která se koná 11. května 2026 v rámci XXXII. valného shromáždění Učené společnosti, debatovat o různých aspektech komunikace v občanské společnosti.
Pokud jste se nemohli osobně zúčastnit Palackého přednášky francouzského politologa a arabisty Gillese Kepela „The 2026 War in the Middle-East and its Global and European Outreach“, můžete se na ni nyní podívat ze záznamu.
V edici Acta Societatis Scientiarum Bohemicae vychází už čtvrtý svazek. Tentokrát nabízí písemnou podobu přednášek k tématům války a násilí, které na půdě Učené společnosti zazněly v letech 2021–2024. Elektronická verze knihy je k dispozici ke stažení.
Učená společnost České republiky a Informační centrum OSN v Praze vás v úterý 21. dubna srdečně zvou na panelovou diskusi, v níž bude pětice vědců a expertů hledat odpovědi na tři základní otázky: Co nám o změnách klimatu říká věda a proč je tak složité udržet veřejnou diskusi v mezích vědeckého poznání? Jaké jsou hlavní hrozby související s měnícím se klimatem? A jaké příležitosti pro ekonomiku a společnost v příštích desetiletích představují účinná klimatická opatření?
ČKR plně respektuje právo studujících i veřejnosti vyjadřovat se k otázkám budoucnosti vysokého školství. K nejrůznějším vyjádřením ve veřejném prostoru o zavádění školného či zápisného je však třeba jednoznačně uvést, že často reagují na něco, co ČKR neprosazuje.
Učená společnost České republiky srdečně zve v úterý 14. dubna 2026 od 16.30 na Palackého přednášku francouzského politologa a arabisty Gillese Kepela, odborníka na politický islám, na velmi aktuální téma konfliktu na Blízkém východě.
přednášky pro středoškoláky a širokou veřejnost prezentované jak naživo, tak online
Martin Loebl: O výpočtech a nesmyslech
(živě 25. března 2026)
Julius Lukeš: Za tajemstvím genetického kódu
Petr Slavíček: Co dal vědě exkrement?
.jpg)