Pavel Jungwirth odešel navždy, přesto zůstává s námi

Ve čtvrtek 23. července 2026 zemřel ve věku šedesáti let prof. Mgr. Pavel Jungwirth, DSc., jeden z nejvýznamnějších českých fyzikálních chemiků, mezinárodně uznávaný vědec, bývalý předseda Učené společnosti ČR, báječný kolega a přítel. Svou vědeckou prací významně obohatil svůj obor a inspiroval bezpočet kolegů a studentů. Vzpomínky na něj zůstanou nesmazatelně zapsány v myslích všech, kdo měli čest se s ním osobně poznat.

Svůj profesní život spojil především s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR, Heyrovského ústavem AV ČR a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Významně přispěl k rozvoji teoretické a výpočetní chemie, zejména ve výzkumu iontových efektů v biologických systémech, vodných rozhraní, solvatovaných elektronů a molekulárních simulací.

„Často si rád a úspěšně kladl zdánlivě banální otázky, jako proč vlastně vybuchuje sodík v kontaktu s vodou, proč je těžká voda sladká nebo proč se voda nechová jako kov. Odpovědi na ně pak vedly k hlubokému pochopení některých klíčových fyzikálně-chemických pochodů v přírodě kolem nás,“ píše v nekrologu ředitel ÚOCHB AV ČR Jan Konvalinka.

Pavel Jungwirth byl autorem více než 350 vědeckých publikací, které získaly přes 20 000 citací, a držitelem řady prestižních domácích i mezinárodních ocenění, včetně Spiers Memorial Prize, Humboldtovy ceny, Praemia Academiae, Advanced grantu ERC a Ceny Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě. Zastával funkci Senior Editora časopisu The Journal of Physical Chemistry a zasloužil se o založení mezinárodní soutěže Dream Chemistry. Byl zvolen členem Academia Europaea, Akademie věd a literatury v Mohuči a především Učené společnosti České republiky, v jejímž čele stál v letech 2020–2022 a o jejíž rozvoj se významně zasloužil.  

Vedle mimořádných vědeckých úspěchů byl také inspirativním pedagogem, mentorem mnoha mladých vědců, oblíbeným popularizátorem vědy a výraznou osobností české akademické obce. Svým nadšením, zvídavostí, badatelskou hravostí a energií dokázal nadchnout pro svá výzkumná témata kolegy, studenty i laickou veřejnost, k níž promlouval v rozhovorech, sloupcích, popularizačních článcích i veřejných přednáškách. Byl také milujícím otcem a dědečkem, vášnivým tenistou a vinařem – těšil se, že na stará kolena bude dělat správce tenisových kurtů a věnovat se svému vinohradu.

Odchod Pavla Jungwirtha představuje velkou ztrátu pro českou i světovou vědu. Jeho odborný odkaz, lidský přístup a inspirace pro další generace badatelů zůstanou trvalou součástí vědeckého světa.

Foto Tomáš Belloň, ÚOCHB