Kalendář akcí

20.02.2018

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd humanitních a společenských

20.03.2018

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje I. sekce věd matematicko-fyzikálních

10.04.2018

Veřejná přednáška

Zajišťuje I. sekce věd matematicko-fyzikálních

Nadační fond

Wichterle Otto

Otto Wichterle (*27. 10. 1913 – †18. 8. 1998), průkopník moderní chemické discipliny – makromolekulární chemie – ve světovém měřítku, byl bezpochyby jednou z nejvýraznějších osobností české vědy 20. století a neohroženým občanem této země.

Narodil se 27. října 1913 v Prostějově v rodině průmyslníka, spolumajitele firmy
Wikov (Wichterle a Kovařík). Vystudoval chemické inženýrství na Českém vysokém
učení technickém v Praze, kde pak působil jako asistent vynikajícího organického chemika, hudebníka a lingvisty profesora Emila Votočka. Válečná léta strávil ve Výzkumném ústavu firmy Baťa ve Zlíně. Jeho práce zde byla přerušena čtyřměsíčním vězněním Gestapem. Po válce se vrátil zpět do Prahy na České vysoké učení technické, kde zavedl nový obor makromolekulární chemie a v roce 1949 se stal prvním profesorem tohoto oboru u nás. Při ničivé politické čistce na Vysoké škole chemicko-technologické v roce 1958 byl spolu s mnoha dalšími vynikajícími vědci a učiteli propuštěn. Dostal však skvělou příležitost vybudovat v ČSAV Ústav makromolekulární chemie, který se během několika málo let stal předním světovým centrem základního výzkumu v této disciplině. V ústavu působil až do konce svých dnů. V normalizačním období 1969 – 1989 nesměl vykonávat žádné funkce, o to více se však věnoval bádání. Po listopadu 1989 se vrátil do veřejného života a významně přispěl k reformám v ČSAV i v české vědecké obci. V roce 1990 byl zvolen předsedou Československé akademie věd a při vzniku Akademie věd České republiky počátkem roku 1993 se stal jejím čestným předsedou. V roce 1992 dal podnět k založení Učené společnosti České republiky. Pokojně zesnul ve svém letním sídle na moravském Stražisku dne 18. srpna 1998 ve věku nedožitých osmdesáti pěti let.

Z jeho rozsáhlého vědeckého díla v oblasti organické a makromolekulární chemie
je třeba zmínit alespoň objev prakticky neobyčejně významné vysokomolekulární látky polyka-prolaktamu, známého u nás pod komerčním názvem silon, a objev hydrofilních gelů, jenž mu přinesl světovou proslulost a nejvyšší uznání.

Wichterlovy hydrofilní gely mají řadu vlastností, pro něž jsou vynikajícím materiálem pro četné aplikace v lékařství. Z Wichterlova hydrofilního gelu se zhotovují rozmanité protetické pomůcky, nejznámější je však jeho použití jako materiálu pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Po dlouhá léta byla celá světová výroba měkkých kontaktních čoček založena na patentech Otto Wichterla a jeho spolupracovníků.

Neméně významné jsou zásluhy Wichterla – občana. Celý svůj život bránil zdravý
lidský rozum, lidskou slušnost a toleranci proti zneužíváni moci totalitním státem. Za tyto
své postoje byl pronásledován. Za války to bylo věznění Gestapem, koncem padesátých let nucený odchod z vysoké školy, za normalizace odvolání z funkce ředitele ústavu, zákaz výjezdu do zahraničí a šikanování ze strany Státní bezpečnosti a normalizačních představitelů Akademie a ústavu. V době Pražského jara 1968 se občan Wichterle zasazoval o demokratizační reformy jako poslanec České národní rady a později i poslanec Federálního shromáždění. Byl jedním z iniciátorů známé výzvy 2000 slov. Proti srpnové invazi protestoval doma i na mezinárodním fóru. Jako známá a velmi populární osobnost musel počítat s možnými tvrdými represemi. Přesto odmítl odejít do emigrace. 

U příležitosti oslav Wichterlových osmdesátin v roce 1993 významný britský
chemik, profesor Aubrey D. Jenkins z University of Sussex, uvedl svou práci věnovanou
prof. Wichterlovi slovy, která výstižně charakterizují význam tohoto velkého člověka:
Vzdáváme hold profesoru Wichterlovi jako skvělému příkladu vědce a gentlemana. Bez lidí jako on by dnes Česká republika nebyla svobodnou zemí a neměla by tak znamenitou pověst ve vědě a výzkumu, zejména v oblasti makromolekulární chemie.


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994 – 2004, Praha 2004
Nekrolog Otta Wichterleho připravil do této publikace Pavel Kratochvíl.

Zpět na seznam článků

Novinky

24.01.18

TOP ženy Česka

Prof. Blanka Říhová, místopředsedkyně Učené společnosti ČR, byla uvedena do síně slávy TOP ženy Česka. Prof. Blanka Říhová pracuje v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, v. v. i., specializuje se na výzkum léčiv nádorových onemocnění; za svou práci získala řadu významných ocenění. Do Síně slávy jsou uváděny dámy, které se staly vítězkami či několikanásobnými vítězkami ankety TOP ženy byznysu a TOP ženy veřejné sféry a dlouhodobě se umisťovaly na dalších předních příčkách jednotlivých ročníků. Anketu pořádají Hospodářské noviny.

Prof. Eva Zažímalová, členka Učené společnosti ČR, se v anketě Hospodářských novin TOP ženy Česka umístila mezi nejvýznamnějšími ženami naší republiky. Získala třetí místo v kategorii veřejná sféra. Zabývá výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Eva Zažímalová je předsedkyní Akademie věd ČR.

17.01.18

Prohlášení Učené společnosti České republiky

Učená společnost České republiky zásadně odmítá záměrně šířené lživé útoky na svého člena profesora Jiřího Drahoše, které se objevují na sociálních sítích a v některých sdělovacích prostředcích v souvislosti s jeho kandidaturou na prezidenta České republiky. Učená společnost se zaručuje za naprostou vědeckou a morální integritu profesora Drahoše.

Vyjádření ke stažení (PDF, 309 kB)

16.01.18

Vyhlášení soutěže o ceny Učené společnosti pro středoškolské studenty

Učená společnost ČR vyhlašuje soutěž o ceny Učené společnosti ČR za mimořádné vědecké aktivity středoškolských studentů České republiky. Nominace kandidátů prosím zasílejte do 28. února 2018.

Vyhlášení soutěže (PDF, 91 kB)