Zpět na seznam článků

08.11.2010

Švestka Zdeněk

Prof. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc. (1925–2013)

Zdeněk Švestka se narodil v Praze 30. září 1925 a zemřel v Bunschotenu v Holandsku 2. března 2013. Během II. světové války byl totálně nasazen, takže maturoval na pražském gymnáziu ve Slovenské ul. až po osvobození Československa v r. 1945. Studoval pak astronomii a teoretickou fyziku na UK v Praze, kde promoval v r. 1949. Již rok před promocí začal pracovat na ondřejovské observatoři, formálně jako zahradník.

Brzy se však stal pro své výjimečné schopnosti vědecké a organizační práce neformálním vedoucím skupiny mladých astronomů, kteří podobně jako on nemohli za války maturovat ani studovat na vysoké škole, a díky iniciativě tehdejšího nejproduktivnějšího českého astronoma Doc. Františka Linka (1906-1984) otevřeli nový obor výzkumu - sluneční fyziku.

Ačkoliv Dr. Švestka nikdy nebyl členem komunistické strany, jeho autorita byla už tehdy tak neotřesitelná, že se v r. 1956 stal vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu ČSAV. Ve spolupráci s dalším vynikajícím vrstevníkem Dr. Milanem Blahou navrhli a společně s ostatním členy oddělení realizovali vícekanálový sluneční spektrograf, který skupinu rázem posunul mezi nejvýznamnější světová pracoviště v oboru výzkumu Slunce té doby.

Dr. Švestka se díky unikátním časově rozvinutým spektrům slunečních erupcí, která dokázal bravurně fyzikálně interpretovat, stal světově proslulým odborníkem ve výzkumu slunečních erupcí, jež jsou nejdůležitějším projevem cyklické sluneční činnosti, se závažnými důsledky pro tzv. kosmické počasí ve Sluneční soustavě a také pro vztahy Slunce-Země. Jeho tým se svým komplexním výzkumem Slunce v optickém a rádiovém oboru spektra úspěšně zapojil do výzkumů Slunce a jeho vlivů na Zemi v průběhu Mezinárodního geofyzikálního roku 1957/58. V r. 1961 byli jeho členové vyznamenání za tyto výzkumy Státní cenou. Dr. Švestka byl v r. 1964 zvolen prezidentem komise pro výzkum Slunce Mezinárodní astronomické unie (IAU) a v r. 1967 stál společně s významným holandským astronomem a svým osobním přítelem Prof. Cornelisem de Jagerem u zrodu mezinárodního vědeckého časopisu Solar Physics, v němž pak působil jako výkonný redaktor až do r. 2005.

V té době též Dr. Švestka obhájil vědeckou hodnost DrSc. jako první český sluneční fyzik a stihl se ještě habilitovat na UK, ale jeho další působení na domácí scéně zhatila sovětská invaze. V r. 1969 odjel i se svou ženou RNDr. Ludmilou Fritzovou-Švestkovou nejprve do Holandska, kde zakotvil v Centru pro kosmický výzkum a technologie ESTEC (ESA) v Nordwijku. Později působil na Univerzitě Alberta-Ludvíka v německém Freiburgu a dále v americké výzkumné firmě American Science and Engineering v Cambridge, Mass. Zde se podílel na vývoji rentgenového teleskopu pro výzkum Slunce pro kosmickou stanici Skylab.

V r. 1977 se však vrátil do Utrechtu v Holandsku na pozvání tehdejšího ředitele Laboratoře pro kosmický výzkum SRON prof. C. de Jagera. Zde pak pracoval v oddělení pro kosmický výzkum Slunce až do svého odchodu do důchodu v r. 1990. Nicméně až do r. 2005 měl ještě částečný úvazek na Kalifornské univerzitě v San Diegu.

Již před převratem se Prof. Švestkovi podařilo navázat spolupráci s předními současnými pracovníky Slunečního oddělení Astronomického ústavu ČSAV, zejména Dr. Františkem Fárníkem, Doc. Petrem Heinzelem a Doc. Mariánem Karlickým. Tato spolupráce se pak významně prohloubila po převratu, kdy se Prof. Švestka spolu s Prof. C. de Jagerem rovněž podíleli na mezinárodní evaluaci Astronomického ústavu AV ČR v r. 1995-96.

Prof. Švestka je autorem 350 prací, které získaly až dosud téměř 3 200 citací, čili přes 9 citací na práci. Jeho Hirschův index 30 ho řadí na nejpřednější místo mezi českými astronomy XX. století. Díky svému vynikajícímu vědeckému působení získal v r. 1968 v New Yorku Cenu Guggenheimových za astronautiku a v r. 1986 byl zvolen členem Mezinárodní astronautické akademie. V r. 1995 získal zlatou medaili Akademie věd ČR za zásluhy ve fyzikálních vědách a byl zvolen čestným členem Učené společnosti ČR. Rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie byla po něm pojmenována planetka č. 17805, objevená v r. 1998 na jihočeské Kleti. V r. 2002 se stal čtvrtým novodobým nositelem nejvyššího ocenění České astronomické společnosti - Nušlovy ceny. Na XXVI. kongresu IAU, jenž se konal v Praze v srpnu 2006, uspořádala redakce časopisu Solar Physics na jeho počest slavnostní oběd, na kterém se sešla řada nejbližších spolupracovníků prof. Švestky z celého světa.

Život Prof. Švestky je do značné míry typický pro české badatele, kteří se narodili v době rozkvětu Československa po I. světové válce, ale jejichž plynulý vědecký vývoj narušily dvě po sobě následující totality. Jako mnoho dalších vynikajících českých osobností odešel i on do exilu v době svých vrcholných tvůrčích sil a okamžitě se dokázal prosadit mezi nejpřednějšími světovými odborníky. Nikdy však nezapomněl na svou vlast a jak to jen trochu bylo možné, přispíval k tomu, aby se i následující generace českých astronomů mohly uvést na světové scéně. Odkaz prof. Švestky, jehož život se právě uzavřel, tak zůstává živý i pro současnou i budoucí českou vědu a ozdobou pro českou společnost.


Jiří Grygar

Životopis

Doc., RNDr, DrSc
Born September 30, 1925 in Prague

  • Solar physics, specialization solar activity,
  • study of solar activity from satellites and space probes.
  • Honorary member of Learned Society since 1995

Educational and professional preparation:

  • 1945, Graduate (after forced labour), secondary school, Prague XII (Slovenská St.);
  • 1945-1949, student, astronomy and theoretical physics, Charles University (CU), Prague;
  • 1949, RNDr.;
  • 1953-1955, post-graduate student, Astronomical Institute, Czechoslovak Academy of sciences (CSAS); 1956, CSc.;
  • 1965, Assistant Professor of astronomy,
  • 1966, DrSc.

Employment and academic positions:

  • 1949-1952, State Observatory, Prague;
  • 1953-1970, Institute of Astronomy, CSAS in Ondřejov (from 1956, Head, Solar Department);
  • 1970-1972, Visiting Scientist; European Space Research and Technology Centre (ESTEC), Noordwijk (The Netherlands);
  • 1972-1974 Visiting Scientist, Fraunhofer Institut, Freiburg (FRG);
  • 1974-1977, American Science and Engineering, Cambridge, Massachusetts (USA);
  • 1977-1990, Principal Scientist, Laboratory for Space Research, Space Research Organization Netherlands (SRON), Utrecht (the Netherlands);
  • 1979-present, Research Scientist, Center for Astrophysics and Space Sciences, University of California at San Diego (USA); prior to 1990 and to present, parttime, non-salaried

Membership and positions in selected scientific bodies:

  • 1964-1970, President, Commission 10 (Solar activity), International Astronomical Union (IAU)
  • 1965-1970, Vice-chairman (in 1968 Substituting Chairman), the Collegium, CSAS for astronomy, geophysics, geodesy and meteorology
  • 1966-present, editor, Solar Physics (published in the Netherlands)
  • 1966-1978, Representative of IAU in Scientific Committee on Solar- Terrestrial Physics (SCOSTEP) organization
  • 1967-1970 Chairman of Czechoslovak Committees of Committee on Space Research (COSPAR), that was established by International Council of Scientific Unions (ICSU, now IC for SU) and of CSAS’ Scientific Committee for Solar-Terrestrial Physics)
  • 1968, Chairman, Program Committee for Symposium “Solar Flares and Space Research” in Tokyo
  • 1975-1985, organizer of four workshops of “Flare Build-up Study” project in USA: (1975 Falmouth; 1977 Boulder; 1983 Big Bear) 1983, National Solar Observatory, Sacramento Peak, California (USA)
  • 1981-1987, Representative of the Netherlands in SCOSTEP organization
  • 1990, Chairman, Program Committee for COSPAR Congress in the Hague
  • 1991, Chairman, Program Committee, I.A.U. Colloquim, “Eruptive Solar Flares” in Argentina
  • 1994-1997, Member, Evaluation Committee, Academy of Sciences of Czech Republic

Notable awards:

  • 1962, Czechoslovak State Award (head of a team)
  • 1968, The Guggenheim Award in Astronautics, New York
  • 1968, Corresponding and (in 1986) regular member, International Academy of Astronautics, Paris
  • 1991, Honorary Member of SCOSTEP, Vienna
  • 1995, Gold Medal of CSAS (for contributions to the development of the physical sciences)
  • 1998, Asteroid discovered at Kleť named “Švestka“.
  • 2002, František Nušl award, Czech Astronomical Society

Selected publications:

  • 230 scientific publications between 1948 and 2003, including:
  • Spectral Analysis of Solar Flares. Adv. Astron. Astrophys. 3, 119-239 (1965)
  • The Phase of Particle Acceleration in the Flare Development. Solar Phys. 13, 471-89 (1970)
  • Spectra of Solar Flares, Ann. Rev. Astron. Astrophys. 10, 1-25 (1972)
  • The Hα Flare as a Secondary Product of a Coronal Instability. Solar Phys. 31, 389-400 (1973)
  • Solar Flares, D. Reidel Publ. Co., Dordrecht, The Netherlands, 399 pages (1976)
  • Flare Observations, Chapter 2 in the book Solar Flare Magnetohydro-dynamics. Gordon and Breach, New York/London, pp. 47-137 (1980)
  • Revivals of a Coronal Arch. Solar Phys. 94, 171-192 (1984)
  • Multi-Thermal Observations of Newly Formed Loops in a Dynamic Flare (Švestka and 5 co-authors). Solar Phys. 108, 237-250 (1987)
  • Large-Scale Active Coronal Phenomena in Yohkoh SXT Images, IV. Solar Wind Streams from Flaring Active Regions. (Švestka, Fárník and Hick) Solar Phys. 182, 179-193 (1998)
  • Solar Activity, Chapter 13 in the book Dynamic Sun. Cambridge University Press, pp. 238-261 (2003)

Also the author of three books in Czech published by the Publishing House of CSAS:

  • Slunce a jeho vlivy na Zemi (The Sun and its Effects on the Earth), with F. Link (1953),
  • Hvězdné atmosféry (Stellar Atmospheres) (1954),
  • Mezihvězdná hmota (Interstellar Matter) with V. Vanýsek (1957)
  • Astronomický a astronautický slovník (Astronomical and Astrophysical Dictionary) with J. Kleczek, Orbis Publishing House

Editor of four Proceedings of international symposia and colloquia

  • Štěpánka Vaňáčová: Za hranice genomu: luštění kódu RNA
  • Pavlína Maloy Řezáčová: Strukturní biologie a strukturou inspirovaný návrh léků
  • Robert Vácha: Od aminokyselin až k virům

Nestihli jste únorové přednášky?

Podívejte se na ně ze záznamu na YouTube.