Koutecký Jaroslav (zahraniční člen)

Jaroslav Koutecký (* 14. 10. 1922 – † 10. 8. 2005) byl jednou z největších osobností české teoretické a molekulové fyziky, autoritou velice respektovanou v mezinárodním společenství.

Narodil se 14. října 1922 v Kroměříži. Maturoval v době, kdy české vysoké školy byly zavřeny nacisty. Čas nepromarnil, protože ve Výzkumném ústavu Baťových závodů ve Zlíně v době války horlivě pracoval a studoval a ve volném čase pilně sportoval. Studium teoretické fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ukončil v roce 1948. Pokusil se po komunistickém puči emigrovat, útěk se však nezdařil, ocitl se v táboře nucených prací a na čas v ocelárnách na Kladně. Naštěstí po čase jeden z jeho vedoucích si uvědomil, že firmě více prospěje, bude-li pracovat v oddělení statistické kontroly kvality výrobků. Šťastné okolnosti přispěly k tomu, že v této, pro něho těžké, době byl požádán o převzetí prvého kurzu teoretické fyziky pro studenty fyzikální chemie Vysoké školy chemicko-technologické.

Situace Jaroslava Kouteckého se začala měnit k lepšímu a v roce 1951 se dočkal titulu RNDr. V té době se začal věnovat tematice polyrografických kinetických proudů. což vedlo k vypracování obecné teorie polarografckých proudů. Toto dílo mělo celosvětový ohlas.

V Laboratoři a posléze v Ústavu fyzikální chemie zahájil Jaroslav Koutecký v prvé polovině padesátých let kvantověchemické studium povrchových jevů. Velice se při výpočtech osvědčila jeho šťastná kombinace metody rezolventy a analytických funkcí. Od roku 1960 vedl oddělení kvantové chemie.

V roce 1962 byl Jaroslav Koutecký zvolen dopisujícím členem ČSAV a v r. 1967 byl jmenován profesorem na Přírodovědecké fakultě UK. V témže roce byl v době organizování mezinárodního sympozia těžce zraněn při automobilovém neštěstí. Rekonvalescence byla dlouhá, avšak nezabránila jeho rozhodnutí opustit, po sovětské okupaci v r. 1970, Československo. Několik let byl činný v New Yorku na Belfer Graduate School of Yeshiva University. Jeho kariéra vyvrcholila jmenováním profesorem v Berlíně na Freie Universität. Spolu se svou ženou prof. Vlastou Bonačić-Kouteckou založil a vedl skupinu, jež byla ceněna mezinárodním společenstvím, skupinu, kde dominovaly studie klastrů.

Jaroslav Koutecký byl široce a hluboce vzdělaný učenec znalý filozofie a literatury. Po kolapsu komunismu dojížděl rád a často do Prahy a s velkým nasazením usiloval o nápravu jak v Akademii, tak na Ministerstvu školství. Mimo jiné předsedal Grantové agentuře AV a byl dlouho činný v Akreditační komisi.

O tom svědčí, mimo jiné, jeho členství v Mezinárodní akademii kvantově molekulových věd od r. 1969. Byl nositelem mnoha medailí a akademických i státních vyznamenání.

Jaroslav Koutecký odešel po delší nemoci uprostřed léta roku 2005, dne 10. srpna. Je a bude postrádán mnohými jako jeden z největších českých vědců druhé poloviny 20. století.

Nekrolog Jaroslava Kouteckého připravil R. Zahradník.