Kalendář akcí

11.12.2018

Veřejná přednáška „Historie chovu starokladrubských koní (jediné plemeno na světě, chované pro ceremoniální účely)“

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na veřejnou přednášku Ing. Lenky Gotthardové (ZČU v Plzni, starostka obce Kladruby n. L.): „Historie chovu starokladrubských koní (jediné plemeno na světě, chované pro ceremoniální účely)“. Přednáška se koná v úterý 11. prosince 2018 od 17:00 hod. v místnostech 205, 506 budovy AV ČR, Národní 3, Praha 1.

14.12.2018

Adventní setkání

15.01.2019

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických

Nadační fond

Hořejš Jiří

Jiří Hořejš (* 18. 10. 1933 – † 28. 9. 2001), průkopník informatiky (computer science) v Československu, se narodil 18. října 1933. Byl vynikající pedagog a počítačový odborník, vystudoval matematiku na MFF UK v Praze, kde absolvoval v roce 1956. Po krátkém učitelském působení na středních školách v Kroměříži a Břeclavi nastoupil roku 1959 jako asistent na oboru matematika Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Kandidátskou práci (základy teorie klasifikace vycházející z teorie rozkladů v množině) obhájil v roce 1963, jeho školitelem byl profesor Otakar Borůvka. 

Počínaje rokem 1964 působil Jiří Hořejš jako vedoucí jím založeného oddělení matematických strojů Katedry numerické matematiky Přírodovědecké fakulty UJEP v Brně; později přetvořil toto oddělení v samostatnou katedru a stal se jejím vedoucím. 

Nárůst požadavků na širší dostupnost výpočetní techniky pro potřeby výzkumu a výuky na celé univerzitě spolu s požadavky automatizace univerzitní administrativy vedly v 70. letech k vytvoření celouniverzitního výpočetního centra; jeho vybudováním byl pověřen Jiří Hořejš. Toto centrum - Ústav výpočetní techniky UJEP (ÚVT) - bylo zřízeno v roce 1979 a Jiří Hořejš se stal jeho prvním ředitelem. 

V roce 1987 odešel docent Hořejš do Prahy, na Katedru kybernetiky a informatiky MFF UK. Brno však ve skutečnosti nikdy zcela neopustil, jeho částečný úvazek na Katedře matematické informatiky PřF MU a později na Fakultě informatiky MU stále trval. Dojížděl na MU i VUT přednášet o neuropočítačích (byl to on, kdo tuto disciplinu do naší
republiky uvedl), vedl diplomanty, byl školitelem doktorandů. Na Masarykovu univerzitu se vrátil v roce 1996, ale svůj pracovní poměr z vážných zdravotních důvodů již o rok později ukončil. Se závažnými zdravotními problémy zápasil po mnoho let, ale věděli o nich jen ti nejbližší. Po delší nemoci zemřel 28. září 2001 v Brně. 

Jeho zásluhou a usilovnou prací se z odborného studia matematiky se zaměřením na matematické stroje postupně zrodil studijní obor matematická informatika, pěstovaný v Brně na Přírodovědecké fakultě MU, na MFF UK v Praze a MFF UK v Bratislavě. Stál u zrodu (r.1974) špičkové celostátní zimní školy, nyní mezinárodní konference SOFSEM. Byl dlouholetým členem programového výboru a autorem cyklů přednášek a příspěvků, které výrazně ovlivnily úroveň československé matematické informatiky. Podílel se také na vzniku celostátního semináře MOP (Moderní metody programování), v roce 1990 se stal zakladatelem mezinárodní konference NEURONET. 

Za 37 let své pedagogické práce na Masarykově univerzitě v Brně a dalších vysokých školách vychoval dlouhou řadu odborníků v matematické informatice, kteří působí po celé republice i v zahraničí a ve svém oboru se velmi dobře uplatňují.

Vysoké ocenění si zaslouží i jeho práce vědecko-výzkumná. Zabýval se celou řadou oblastí matematické informatiky, zejména teorií automatů, teorií složitosti, strukturovaným programováním, věnoval se problematice správnosti programů a v posledním období pracoval úspěšně v oblasti neuronových počítačů. Je autorem více než sta prací, původních vědeckých i přehledových v nově vznikajících oborech, monografií, skript, překladů s původními doplňky, výzkumných zpráv a recenzí. 

Jiří Hořejš nebyl jen vynikající odborník, byl všestrannou osobností s mnoha zájmy; byl společenský, s jemným smyslem pro humor, měl encyklopedické znalosti nejen ze svého oboru a byl schopen posuzovat problémy s nadhledem a v souvislostech.   


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994–2004, Praha 2004
Pro zpracování nekrologu byly použity podklady uveřejněné zde.

Zpět na seznam článků

Novinky

06.12.18

Předání Ceny Neuron členům Učené společnosti

3. 12. 2018 byly předány Ceny Neuron třem členům Učené společnosti – řádným členům prof. Tomáši Jungwirthovi (Fyzikální ústav AV ČR, v. v.i.) a prof. Petru Pyškovi (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.) za významný vědecký objev, dále zahraničnímu členu prof. Janu Kleinovi za přínos světové vědě.

03.12.18

Ocenění Americké asociace pro rozvoj vědy členovi Učené společnosti

Člen Učené společnosti ČR Prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., působící na Přírodovědecké fakultě JU a Parazitologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i., obdržel ocenění Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS). Asociace jej zvolila jedním ze svých elitních členů (tzv. Fellows) v rámci biologické sekce, a to za dlouhodobý přínos evolučním studiím v protistologii a molekulární parazitologii se zaměřením na bičivky a výtrusovce. Julius Lukeš se vypracoval ve světově uznávaného odborníka v oblasti evoluce prvoků parazitických i volně žijících a mechanismů jejich adaptace k parazitismu. Jeho vědecké zájmy přesahují dalece do oblasti obecných otázek biodiverzity, významu mikroorganismů v biosféře naší planety i v biologické integritě člověka. 

03.12.18

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Jaroslava Blahoše

Dne 27. 11. 2018 zemřel ve věku 88 let člen Učené společnosti ČR prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., významný internista, endokrinolog a osteolog. Byl dlouholetým předsedou České lékařské společnosti J. E. Purkyně, držitel několika prestižních vyznamenání, zastával mnoho důležitých funkcí v lékařském životě ve světovém měřítku, byl autorem řady monografií a vědeckých prací, zejména z oblasti endokrinologie a speciálně z problematiky kalciofosfátového metabolizmu a kostního zdraví.