Zajímá vás organizace vědy? Přijďte na konferenci KRECon

Každoroční konference Knowledge, Research, Education Conference, zkráceně KRECon, se koná od roku 2010. Jejím záměrem je poskytovat zahraničním a domácím odborníkům a dalším relevantním aktérům z vysokých škol a VaVaI otevřený prostor, kde mohou svobodně diskutovat nová, dosud nevyřešená témata (alespoň v ČR) a klást otevřené provokativní otázky.

• Kdy: 13. a 14. listopadu 2025
• Kde: v Národní technické knihovně v Praze
• web konference

Vstup na konferenci je zdarma.

Členem programového výboru konference je předseda Učené společnosti Martin Loebl.

Na konferenci promluví mimo jiné Pavel Doleček (náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace), Štěpán Jurajda z CERGE-EI, Hana Macíčková Cahová z ÚOCHB, Matouš Glanc z Czexpats in Science, Zdeněk Strakoš z MFF UK nebo Gerd Folkers z ETH Zürich.

V panelových diskusích vystoupí i členové Učené společnosti Petr Baldrian (donedávna předseda GAČR), Libor Grubhoffer (ředitel Biologického centra AV ČR) a Jan Konvalinka (ředitel ÚOCHB AV ČR).

O konferenci

Diskuse o podpoře excelence v ČR nabyla v poslední době na intenzitě, a to zejména v souvislosti s Koncepcí institucionální podpory excelence na vybraných univerzitách a v rámci Akademie věd České republiky. Cílem konference by měla být reflexe této debaty a ujasnění si pro české prostředí základních otázek a výzev podpory špičkové vědy, včetně doplnění inspirativní zahraniční perspektivy.

Cílem konference není primárně filozoficky definovat excelenci obecně, ale na konkrétních případech zkušeností vědců a organizací ukázat její projevy, podmínky a problémy, a to i v mezinárodním kontextu. To by mělo přispět k vyjasnění témat a pozic napříč systémem VaVaI mezi státní správou, managementem výzkumných organizací a samotných vědkyň a vědců.

Rada Učené společnosti nedávno přijala pracovní dokument Cesta k větší efektivitě české vědy, který slouží jako východisko pro další diskusi mezi členy Učené společnosti v pracovních skupinách.

Jaké otázky si konference bude klást?

• Umožňuje náš výzkumný systém smysluplnou podporu ve všech fázích kariéry špičkových vědců?
• Umíme vyhodnocovat dopady schémat a nástrojů, které využíváme?
• Umíme hodnotit excelenci vědců a vědkyň, výsledků výzkumů a/nebo výzkumných projektů?
• Jakými způsoby lze nastavit hodnocení a cílenou podporu špičkových doktorandů a "postdoců"?
• Co má a co již nemá dělat národní úroveň prostřednictvím poskytovatelů a jiných ústředních orgánů?
• Jak probíhá nastavení interních schémat u špičkových výzkumných organizací, ať už v rámci Akademie věd nebo např. Asociace výzkumných univerzit?
• Lze vůbec na současných multioborových univerzitách definovat institucionální oborovou politiku a prioritizaci špičkových výzkumných oborů a směrů?