Přednáškový blok: Vybrané trendy v české biologii a medicíně

Učená společnost České republiky srdečně zve na přednáškový blok věnovaný různým tématům biologických a medicínských oborů:

Vybrané trendy v české biologii a medicíně

• úterý 17. března 2026, 16–18 h 
• budova AV ČR, Národní 3, Praha 1, místnost 206 
• + živě na YouTube

• prof. RNDr. František Krahulec, CSc.: Život s loukami a jejich rostlinami
• prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D.: Od genů ke genomům aneb využití genomiky v lékařském výzkumu i diagnostice
• prof. RNDr. Daniel Růžek, Ph.D.: Moje cesta do tajemného světa virů 
• prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.: Moderní genomika jako strategická zbraň v molekulární válce s nádorovou chorobou 
• prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc.: Nádor jako karikatura hojení: co vyprávějí nádorově asociované fibroblasty 

anotace přednášek

František Krahulec: Život s loukami a jejich rostlinami

Louky jsem dostal přidělené v rámci dílčího projektu SPZV v roce 1976 po nastoupení do Botanického ústavu. Začal jsem pracovat v Krkonoších, jejichž luční vegetace stála mimo zájem botaniků. Výsledkem bylo monografické zpracování fytocenologie krkonošských luk (společně s dalšími kolegyněmi). Snaha o ochranu mizejících luk vedla ve výsledku k tomu, že se louky staly předmětem ochrany přírody KRNAP.

Později byl výzkum rozšířen do poznání vnitřních procesů společenstev a populační biologie trávy kostřavy červené. Zjistili jsme, že společenstva zdaleka nejsou tak statická, jak se jeví. Je tam velký pohyb druhů mezi lety. Dlouhá série pozorování umožnila identifikovat přibližně devítileté cykly jetelů. Hodně jsme se věnovali neviditelné stránce, podzemí: rozložení živin v čase a prostoru, rozmístění kořenů, v poslední době určování kořenů pomocí DNA.

Řada aktivit byla směrem k problémovému managementu významných dominant, pastvě ovcí či mulčování, jako zcela nového způsobu hospodaření. Studoval jsem s manželkou mikroevoluci u violek vlivem zavlečení nepůvodního druhu. A u rodu Pilosella (chlupáček) hybridizaci a vliv zbytkové sexuality apomiktů.

Šárka Pospíšilová: Od genů ke genomům aneb využití genomiky v lékařském výzkumu i diagnostice

Analýza DNA se stala nepostradatelnou součástí biomedicínského výzkumu i lékařské diagnostiky – přináší klíčové informace o dědičných predispozicích jedinců, rodin i celých populací i o změnách genomu buněk vznikajících během života jedince, například u nádorů. Ve své odborné práci se zabývám molekulární genetikou, hematologií a onkologií, a také se věnuji analýzám genomů české populace.

V oblasti molekulární hematologie se náš tým již více než 20 let zaměřuje na studium genetických změn u leukémií, které umožňují aplikovat principy precizní medicíny v hematologické onkologii. Za nejvýznamnější výsledek považuji získané poznatky o úloze nádorového supresoru TP53 u chronické lymfocytární leukémie, které vyústily v zavedení analýz tohoto genu do diagnostiky pacientů na celém světě. Také se nám podařilo identifikovat řadu nových dědičných mutací DNA, které predisponují pacienty ke vzniku hematologických onemocnění včetně leukémií.

V oblasti populační genetiky jsme iniciovali projekt analýzy genomů české populace (ACGT neboli 1000 českých genomů), na který jsme navázali zapojením Česka do Evropské iniciativy „Genome of Europe“, která umožní charakterizaci národních genomů i mezinárodní propojení genomických dat. Kromě vlastní vědecké práce se věnuji také popularizaci vědy a snažím se vytvářet podmínky pro příchod kvalitních vědců ze zahraničí. V rámci Grantové agentury Masarykovy univerzity jsme už podpořili vznik desítek nových výzkumných skupin a návrat 67 vědkyň po přerušení kariéry (Career Restart granty).

Daniel Růžek: Moje cesta do tajemného světa virů

Výzkum mé skupiny je dlouhodobě zaměřen na molekulární patogenezi klíšťové encefalitidy a dalších flavivirů – virů, které představují významný medicínský i společenský problém. Společně s kolegy zkoumáme, jak tyto neurotropní viry překonávají hematoencefalickou bariéru a jak interagují s buňkami centrálního nervového systému. Tyto poznatky přispívají k hlubšímu porozumění mechanismům virového poškození mozku i obranným reakcím hostitele.

Velká část našeho úsilí směřuje k vývoji nových možností prevence a léčby – od monoklonálních protilátek a nanoprotilátek až po inovativní antivirotika a vakcíny, z nichž některé již vstoupily do klinického hodnocení. Paralelně se věnujeme mapování séroprevalence významných infekcí, charakterizaci nových či opomíjených virů a rozvoji diagnostických metod.

Za jeden z nejcennějších výstupů považuji vznik stabilní virologické školy, která sdružuje mladé vědce, doktorandy i postdoky a rozvíjí virologii v Brně, Českých Budějovicích i na dalších pracovištích. Významným krokem bylo také založení nového magisterského programu Virologie na Masarykově univerzitě – prvního svého druhu v České republice.

Ondřej Slabý: Moderní genomika jako strategická zbraň v molekulární válce s nádorovou chorobou

Pokroky v oblasti nádorové genomiky a vývoj moderních terapií významně posunuly léčebné možnosti nádorových onemocnění. Prognóza onkologických pacientů, včetně těch s metastatickou chorobou, se kontinuálně zlepšuje. Za tímto pokrokem stojí především uplatňování principu tzv. precizní onkologie, a to včetně precizně indikované protinádorové imunoterapie. Podstatou tohoto přístupu je jedna z klíčových zásad válečné strategie Mistra Suna: „Poznej svého nepřítele“. V rámci přednášky se dozvíte, jak nám nádorová genomika umožňuje tento princip naplňovat, ale také jak nádorové buňky našim snahám někdy unikají a proč je označujeme jako „pohyblivý cíl“. Představen bude také náš příspěvek do této oblasti, kterého jsme dosáhli díky využití pokročilé nádorové genomiky a její implementaci do precizní onkologické péče.

Karel Smetana: Nádor jako karikatura hojení: co vyprávějí nádorově asociované fibroblasty 

Zhoubné nádory nejsou tvořeny pouze nádorovými buňkami, ale vytvářejí spolu s nádorově asociovanými fibroblasty (CAF) a infiltrujícími leukocyty složitý ekosystém. Právě nenádorové buňky významně ovlivňují biologické vlastnosti nádoru, jako je proliferace a migrace nádorových buněk. Fibroblasty, tzv. CAF, u řady typů nádorů představují nejpočetnější typ buněk v nádoru.  Je zajímavé, že cytologické složení nádorového stromatu (včetně CAF) je velmi podobné granulační tkáni hojící se rány. Zatímco granulační tkáň je po reepitelizaci nahrazena remodelující se jizvou, u nádoru se pod vlivem dělících se buněk stroma dále rozvíjí a podporuje další růst nádoru. Porovnání normálních fibroblastů a CAF na celogenomové úrovni ukázalo významně zvýšenou expresi genů kódujících cytokiny podporující zánět. Významnou roli hraje u řady typů malignit zejména IL-6. Ten po interakci se svým receptorovým komplexem stimuluje jak proliferaci nádorových buněk, tak i jejich migraci. IL-6 má rovněž systémový efekt a podílí se na nádorové kachexii a depresi provázející zhoubná onemocnění. Je zajímavé, že tento cytokin a výše popsaný mechanismus se uplatňuje i u stárnutí a některých infekcí, jako je COVID-19.