19.05.2025

Učená společnost udělila medaile a ceny za rok 2025

Učená společnost České republiky na svém XXXI. valném shromáždění 19. května 2025 udělila medaile za zásluhy o rozvoj vědy a ceny významným vědcům, pedagogům a talentovaným SŠ a VŠ studentům.

Medaili za zásluhy o rozvoj vědy obdrželi matematik Pavel Drábek, francouzský politolog a sociolog Gilles Kepel, astronom Jan Palouš, biochemik Vladimír Pliška a lékař Zdeněk Zadák.

Cenu Učené společnosti v kategorii vědecký pracovník získala historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK. V kategorii mladší vědecký pracovník byli oceněni imunolog Štěpán Coufal z Mikrobiologického ústavu AV ČR a matematik Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR.

Cenu Jiřiny Michlové studentům doktorských studijních programů převzali fyzik Jan Hrabovský a nádorová bioložka Laura Ondrišová.

Společnou cenu Učené společnosti a Nadace Experinetia Via Chimica pro vysokoškolské studenty za originální práci v oboru chemie získala Ekaterina Frantsuzova z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Cenu Učené společnosti České republiky pro vysokoškolské studenty získali Martín Čmel a Erik Mendroš.

Cenu Učené společnosti České republiky pro pedagogy obdržely učitelka biologie, chemie a německého jazyka na Gymnáziu Třeboň Štěpánka Otepková a učitelka dějepisu na Základní fakultní škole profesora Otokara Chlupa v Praze Petra Rajtrová.

Učená společnost dále ocenila středoškolské studenty za jejich mimořádné odborné práce.

Podrobněji o některých laureátech:

Medaile Učené společnosti za zásluhy o rozvoj vědy

Numisma honoris Societatis scientiarum Bohemicae

prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc.

* 1953

Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni

Pavel Drábek se řadí mezi přední matematiky v oblasti nelineární funkcionální analýzy. Je autorem mezinárodně uznávaných učebnic a vědeckých monografií, z nichž mezi nejvíce citované patří Quasilinear elliptic equations with degenerations and singularities (spoluautoři A. Kufner a F. Nicolosi; Walter de Gruyter, 1997) a Solvability and bifurcations of nonlinear equations (Longman Scientific & Technical a John Wiley, 1992). Prvně jmenovaná kniha získala v roce 1997 Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu v kategorii věd o neživé přírodě. Za své vynikající výsledky ve vědě získal několik národních ocenění, například čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana Za zásluhy v matematických vědách, kterou mu v roce 2013 udělila Akademie věd ČR. Dále Pavel Drábek obdržel Stříbrnou medaili předsedy senátu 2020.

Kromě vědecké práce Pavel Drábek naprosto jedinečným způsobem přispěl k přerodu katedry matematiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity z původně čistě výukového pracoviště na silnou vědecko-výzkumnou instituci na mezinárodní úrovni.

prof. Gilles Kepel (Francie)

* 1955

Institut d’Etudes Politiques de Paris

Profesor Gilles Kepel je francouzský politolog, sociolog a arabista s českými kořeny, který se specializuje na současný arabský svět včetně radikálního islámu. Svými publikacemi pomáhá osvětlit zdroje současných bolestných konfliktů na Blízkém východě i nebezpečí, která představují pro západní civilizaci i celosvětové uspořádání.

Gilles Kepel pochází z česko-francouzské rodiny, jeho otec Milan Kepel byl prvním překladatelem spisů Václava Havla do francouzštiny, jeho děd, československý diplomat Rudolf Kepel, naopak přeložil jako první do češtiny básně Guillauma Apollinaira.

Své zatím poslední dvě knihy Holocaustes. Israël, Gaza et la guerre contre l’Occident (2024) a Le Boulversement du monde. L’après 7 Octobre (2024) přeložené částečně také do češtiny (Holokausty: Izrael, Gaza a válka proti Západu, 2024), věnuje Gilles Kepel probíhající válce Izraele proti Hamásu po teroristickém útoku ze 7. října 2023. Druhou z těchto prací Kepel zakončil tímto varovným konstatováním: „Události 7. října a to, co po nich následovalo, uspíšily zhroucení světového řádu, které se připravovalo v dlouhé historii, připomínané na ospravedlnění konfliktů určujících přítomnost a blízkou budoucnost soudobého světa. Zároveň se tak naše společnosti rozdělují podle zcela nových linií zlomu.“

prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.

* 1949

Astronomický ústav AV ČR

Prof. Jan Palouš je uznávaným odborníkem na fyziku galaxií, tvorbu hvězd a vznik a vývoj hvězdokup. Vychoval řadu mladých vědeckých pracovníků, kteří se po jeho vzoru zabývají s nemalými úspěchy na mezinárodním poli kinematikou a dynamikou galaxií a tvorbou hvězd. Stal se tak u nás zakladatelem vlastní školy v tomto oboru.

V letech 1996–2004 byl ředitelem Astronomického ústavu AV ČR, v letech 2005–2013 byl členem Akademické rady a předsedou Rady pro zahraniční styky AV ČR. Angažoval se v evropských a mezinárodních organizacích a projektech. V letech 1991–1996 působil jako sekretář nově vzniklé Evropské astronomické společnosti (EAS), v letech 2008–2012 zastával funkci jejího místopředsedy. Rozhodujícím způsobem přispěl ke vstupu ČR do Evropské jižní observatoře (ESO), významné mezivládní organizace zabývající se astronomií a provozující jedny z největších a nejmodernějších teleskopů na světě. Řadu let působil jako zástupce ČR v Radě ESO. V letech 2009–2015 byl místopředsedou Mezinárodní astronomické unie (IAU). V současnosti působí jako předseda Českého národního komitétu astronomického, který zastupuje ČR v IAU.

prof. Dr. Vladimír Pliška

* 1934

ETH v Curychu

Doyen české i švýcarské chemie proteinových hormonů, zejména hormonů neurohypofýzy pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie, od roku 1970 do roku 1999 pak na přední evropské univerzitě ETH v Curychu.

V centru jeho pozornosti byly biochemické procesy, které se podílejí na kontrole tkáňových hladin neurohypofyzárních hormonů. Přitom identifikoval molekulární místa jejich enzymatické inaktivace a zabýval se jejich kinetikou in vivo, ex vivo a in vitro. Významné jsou jeho studie týkající se syntetických analog neurohypofyzárních hormonů pro studie objasňující vztahy mezi jejich strukturou a aktivitou. Zabýval se i designem dlouhodobě působících neurohypofyzárních hormonů a dále designem inhibitorů oxytocinu s potenciálním tokolytickým efektem. Několik z těchto látek se dostalo do běžného klinického používání a má významný podíl na úspěšné léčení těžkého porodního krvácení.

Je respektovaným proteinovým chemikem a díky jeho zaměření na endokrinologii neurohypofýzy se velké úctě těší i mezi endokrinology, gynekology a porodníky. Je velkým znalcem českého malířství a výtvarného umění.

prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.

* 1937

Ústav klinické biochemie a diagnostiky FN a LF UK Hradec Králové

Zděněk Zadák patří mezi zakladatelské postavy oboru metabolismus a výživa v naší zemi. V letech 1983 až 1991 působil jako vedoucí Metabolické jednotky a posléze přednosta gerontologické a metabolické kliniky ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Od počátku své nemocniční praxe se zaměřoval na problematiku metabolismu a výživy zejména těžce a kriticky nemocných. V osmdesátých letech definoval kritéria pro podvýživu v nemocnici a významně se podílel na způsobech, jak s ní bojovat.

Postupně okolo sebe vytvořil funkční a dynamickou skupinu mladších akademických pracovníků, kteří se postupně specializovali v jednotlivých oblastech klinického výzkumu metabolismu a výživy.

Cena Učené společnosti v kategorii vědecký pracovník

doc. Daniela Tinková, PhD.

Ústav českých dějin Filozofické fakulty UK

Daniela Tinková je jednou z nejproduktivnějších českých historiček (nejen) své generace. Je autorkou několika desítek studií, podílela se na dvou svazcích Velkých dějin zemí Koruny České a na několika dalších kolektivních publikacích, vyniká však především jako autorka samostatných monografií. Napsala osm rozsáhlých monografií sahajících od mikrohistorických analýz (např. Jakobíni v sutaně, 2011) přes sociální dějiny (Hřích, zločin a členství v čase odkouzlování světa, 2004) až po široce rozpřažené interpretativní syntézy (Revoluční Francie 1787–1799, 2008), v letech 2022–24 vydala dva svazky plánované monumentální trilogie Osvícenství v českých zemích. Svými díly podstatně proměnila pohled na nástup moderní evropské společnosti. Zásadní měrou přispěla k poznání a v mnoha případech i reinterpretaci českého a evropského osvícenství 18. století, k uvědomění si zásadních, třebaže mnohdy skrytých důsledků osvícenského myšlení v pozdějších epochách, a to i v případě speciálních oblastí, jako jsou dějiny medicíny a vědy, tělesnost, trestní právo ad.

Cena Učené společnosti v kategorii mladší vědecký pracovník

RNDr. Štěpán Coufal, Ph.D.

Mikrobiologický ústav AV ČR

Štěpán Coufal se ve svém výzkumu zaměřuje na problematiku patogenetických mechanismů nekrotizující enterokolitidy, vážné střevní choroby nedonošených novorozenců. Ve spolupráci s pediatry dosáhl výrazných výsledků především v oblasti diferenciální diagnostiky těchto život ohrožujících stavů i v oblasti účasti střevních mikroorganismů (mikrobiomu) při vzniku nekrotizující enterokolitidy. Kromě toho se zapojil do řešení dalších projektů laboratoře zaměřených na úlohu střevní bariéry u chronických nepřenosných chorob.

RNDr. Michal Hrbek, Ph.D.

Matematický ústav AV ČR

Michal Hrbek je mimořádně nadaný mladý matematik s několika pronikavými výsledky v oboru homologické a komutativní algebry a teorie reprezentací, publikovanými nedávno mimo jiné v časopisech Bulletin a Journal of the London Math. Soc. a Israel J. Math. Jeho práce byly v roce 2020 oceněny Cenou Otto Wichterleho AV ČR a v roce 2024 Cenou České matematické společnosti pro mladé vědce. Kromě vědecké práce na MÚ AVČR se Michal Hrbek věnuje i výuce a vedení doktorandů na MFF UK a Dip. Mat. Univ. Padova a také popularizaci vědy.

Cena Jiřiny Michlové studentům doktorských studijních programů

Jan Hrabovský

Za disertační práci Pevné látky dopované a nedopované vzácnými zeminami pro fotonické aplikace, kterou vypracoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Nyní působí jako postdoktorand na New Mexico State University.

Jan Hrabovský o své práci:

Výzkum pevných látek, zejména optických materiálů, hraje klíčovou roli v rozvoji moderních technologií. Optické materiály umožňují přenos, detekci a manipulaci se světlem, což je zásadní pro širokou škálu aplikací od telekomunikací přes lékařskou diagnostiku až po kvantové technologie. Mezi tyto materiály patří krystalické a amorfní pevné látky využívané v optických vláknech, laserech, senzorech či zobrazovacích technikách, stejně jako v běžných zařízeních, například mobilních telefonech, LED diodách nebo čtečkách čárových kódů.

Materiály dopované vzácnými zeminami, jako jsou erbium, cer nebo gadolinium, hrají v moderních technologiích klíčovou roli díky své specifické elektronové struktuře, která jim umožňuje vykazovat unikátní spektrální vlastnosti. Jejich účinnost a vlastnosti však závisí na přesné distribuci v materiálu a na interakci s okolním prostředím hostitelské matrice, ať už v podobě krystalu nebo amorfního skla. Výzkum materiálů s obsahem vzácných zemin je proto zásadní nejen pro vývoj nových technologií, studium transportních procesů mezi ionty vzácných zemin v látce, ale i pro optimalizaci stávajících aplikací v průmyslu a medicíně. Nové metody analýzy dopovaných materiálů tak přispívají k lepší kontrole jejich distribuce a spektrálních vlastností, což je zásadní pro optimalizaci výkonu optických zařízení.

V mé práci jsme se nejdříve zabývali širokou škálou vhodných materiálů pro implementaci iontů vzácných zemin jakožto vzorových systémů, charakterizovali jejich optické a strukturní parametry a představili několik nových modelů pro popis jejich optických a magneto-optických vlastností. Zejména u amorfních materiálů s nejednoznačně definovanou vnitřní strukturou představuje taková analýza důležitý krok k dosažení vyšší reprodukovatelnosti a porovnatelnosti výsledků. Následně jsme představili a ověřili inovativní metodu rychlého mapování homogenity distribuce iontů vzácných zemin, která umožňuje jednoduchou a přesnou kontrolu kvality materiálů v porovnání s běžně používanými laboratorními metodami. V úzké návaznosti na distribuci vzácných zemin následovala jejich spektroskopická analýza. V našem výzkumu jsme se proto zaměřili na důkladnou revizi tzv. Judd-Ofeltovy analýzy a představili její nové rozšíření, které označujeme jako kombinatorickou JO analýzu.

Tento nový přístup tak umožňuje efektivněji studovat, jak ionty vzácných zemin interagují se světlem a jaké parametry jsou pro studium dopovaných materiálů kritické. Pro lepší zpřístupnění této metody jsme následně vytvořili interaktivní webový nástroj LOMS.cz, který umožňuje rychlou analýzu spektrálních vlastností dopovaných materiálů a poskytuje přesné predikce jejich chování.

Z hlediska praktického využití tak mají výsledky této práce potenciál výrazně urychlit a zefektivnit proces vývoje opticky aktivních materiálů. Lepší porozumění luminiscenčním procesům a optimalizace spektrálních parametrů pak umožňuje návrh nových generací fotonických zařízení s lepšími spektrálními charakteristikami a studium fotoluminiscenční vlastností materiálů dopovaných ionty vzácných zemin.

Laura Ondrišová

Za odborný článek FoxO1/Rictor axis induces a nongenetic adaptation to ibrutinib via Akt activation in chronic lymphocytic leukemia, jehož je privní autorkou. (Clin. Invest. 2024; 134(23): e173770, DOI: 10.1172/JCI173770.)

Laura Ondrišová o své práci:

Nejčastějším typem leukemie u dospělých je tzv. chronická lymfocytární leukemie (CLL), kterou v České republice ročně onemocní přibližně 600 pacientů. Vzniká chorobným množením B-lymfocytů – bílých krvinek, které jsou součástí našeho imunitního systému. Za normálních okolností se tvoří v kostní dřeni, pak kolují tělem v krvi a v lymfatických uzlinách a podílejí se na obraně proti infekcím. Při chronické lymfocytární leukemii se však tyto bílé krvinky nekontrolovaně množí, nefungují správně, a navíc včas neodumírají, čímž vážně narušují normální fungování imunitního systému. Z velké části za to v leukemických buňkách může nadměrná aktivita signální dráhy B buněčného receptoru, jejímž prostřednictvím za normálních okolností bílé krvinky rozpoznávají cizorodé látky, jako jsou bakterie a viry, a následně spouštějí produkci protilátek, jež organismus chrání.

Zásadní průlom v léčbě tohoto nádorového onemocnění přineslo před deseti lety zavedení cílené terapie pomocí ibrutinibu – molekuly, která nadměrně aktivní signální dráhu B buněčného receptoru zablokuje, a výrazně tím zpomalí růst leukemických buněk. Nemoc ale úplně nevyléčí, proto musí být podávána dlouhodobě, což bohužel dává rakovinným buňkám, které přežijí, čas na to, aby si ve své DNA vytvořily mutace. V důsledku toho se ale stanou vůči léčbě odolnými.

V naší práci publikované v mezinárodním časopise Journal of Clinical Investigation jsme odhalili, že se buňky chronické lymfocytární leukémie dokážou léčbě ibrutinibem a jemu podobným lékům (známým jako BCR inhibitory) přizpůsobit ještě dříve, než si vyvinou příslušné genetické mutace. Jako první na světě jsme popsali negenetický mechanismus, kterým leukemické buňky při zablokování dráhy B buněčného receptoru nastartují alternativní signální dráhu a pokračují v nekontrolovaném růstu a dělení. Zjistili jsme, že CLL buňky u pacientů léčených BCR inhibitory aktivují alternativní signalizační dráhu vedoucí ke zvýšené aktivitě proteinu Akt, který pomáhá buňkám CLL přežít během léčby a případně hromadit další mutace a získat plnou rezistenci na léčbu. Aktivaci proteinu Akt má na svědomí protein FoxO1. Výzkum tak ukazuje, že FoxO1 je mimořádně důležitou součástí raného mechanismu adaptace na léčbu BCR inhibitory, a to bez ohledu na genetické změny. Naše výsledky preklinického testování inhibitoru FoxO1 samostatně nebo v kombinaci s BCR inhibitory vedly ke zpomalení růstu a odumírání leukemických buněk, čímž jsme odhalili potenciál inhibice FoxO1 pro možné budoucí využití v terapii CLL.

Cena Via Chimica

Společná cena Učené společnosti České republiky a Nadace Experientia pro vysokoškolské studenty za originální práci v oboru chemie (více o ceně)

Ekaterina Frantsuzova

Ekaterina Frantsuzova vyvíjí molekuly, které příznivě působí na tvorbu cév. Narodila se v Kazani, na Farmaceutické fakultě UK v současnosti studuje čtvrtým rokem magisterský obor farmacie. Ve své práci propojuje hluboký zájem o syntetickou chemii s ambicí přispět k vývoji nových léčiv.

Cenu získala díky článku, který publikovala se svými kolegy v časopise Organic Letters. Ve své práci se zaměřila na unikátní sloučeniny, tzv. prunolaktony, izolované z houby Phomopsis prunorum, které příznivě působí na vznik cév, a mohou tak účinně bojovat s řadou vážných nemocí 21. století.

Vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, mozková mrtvice nebo Alzheimerova choroba jsou v dnešní době stále častější. Co je spojuje? Úspěšnost jejich léčby závisí na růstu nových cév. Proto vědci po celém světě hledají molekuly s vlastnostmi působícími na vznik cév, které by dokázaly s kardiovaskulárními a neurodegenerativními chorobami účinně bojovat. „My jsme objevili přírodní prunolaktony, které mají jedinečné vlastnosti a dokážou proces tvorby cév podpořit a snažili jsme se je v laboratoři napodobit,“ vysvětluje Ekaterina Frantsuzova.

Výzkum, na kterém Ekaterina Frantsuzova pracovala, vznikal v laboratoři Organické syntézy a NMR spektroskopie prof. Milana Poura na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Rozhovor s Ekaterinou čtěte zde.

Foto Archiv Nadace Experientia, Barbora Mráčková

Cena Učené společnosti České republiky pro vysokoškolské studenty

Bc.Martin Čmel

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy

za práci Ultrarychlá generace anizotropní populace elektronů ve vodivostním pásu polovodičů

Bc. Erik Mendroš

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy

za práci Bivariate Simplicial Depth: Explicit Expression Computation, and Applications

Cena Učené společnosti pro středoškolské studenty

Anna Černá, Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov
Pavel Forman, I. soukromé jazykové gymnázium, Hradec Králové
Eliška Kleinová, Střední průmyslová škola stavební, Opava
Kolektiv Simon Klinga, Gymnázium Bystrc, Boris Brovkin, Gymnázium Bystrc, Richard Nikel Gymnázium Blansko, Anna Krebsová, Gymnázium Plzeň
Veronika Kristová, Gymnázium a SOŠ Mikulov
Mikuláš Ladin, Gymnázium nad Štolou, Praha
Otakar Pojmon, SPŠCH Pardubice
Petr Ivan, Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži
Sebastian Matoušek, Gymnázium Matyáše Lercha, Brno
Jakub Očenáš, Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl
David Rouzek, SPŠCH a gymnázium Brno
Šimon Špilar, Gymnázium, Pardubice
Evelína Voleská, Gymnázium Česká Třebová

Masterclass Učené společnosti

přednášky pro středoškoláky a širokou veřejnost prezentované jak naživo, tak online

Petr Slavíček: Co dal vědě exkrement?

O projektu