Zpět na seznam článků

10.10.2023

Přednáška: Diabetes mellitus – onemocnění prostupující tělem i společností

Učená společnost České republiky srdečně zve na přednášku:

prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.

3. lékařská fakulta UK, člen Učené společnosti

Diabetes mellitus – onemocnění prostupující tělem i společností

Kdy: úterý 17. října 2023, 16 h

Kde: budova AV ČR, Národní 3, Praha 1, místnost 206

+ živě na YouTube

anotace: 

V Česku trpí 50 000 pacientů diabetem 1. typu. Ten je projevem absolutního nedostatku inzulinu v důsledku autoimunní destrukce beta-buněk Langerhansových buněk pankreatu. V současné době léčíme pacienty analogy lidského inzulinu, téměř polovině všech nemocných podávanými inzulinovými pumpami, často již spojenými s glukozovými senzory. Výzkum směřuje m. j. ke konverzi somatických buněk na beta-buňky a na možné ovlivnění raných stadií autoimunní inzulitidy, která destruuje beta-buňky.

U diabetu 2. typu (900 000 nemocných) se výzkum zaměřuje především na mechanismy inzulinové rezistence, na mechanismy poškození beta-buněk a na vývoj nových léků. Inzulinovou rezistenci nyní chápeme jako fyziologický mechanismus flexibilně umožňující redistribuci energetických substrátů podle aktuální potřeby organismu. Za určitých situací však dochází k perpetuaci inzulinové rezistence a ta se stává chronickou. Ve většině případů je to spojeno s nadváhou a obezitou nebo s chronickou expozicí kortikosteroidům. K inzulinové rezistenci u obezity vede také chronický mírný zánět, vznikající především v důsledku infiltrace tukové tkáně makrofágy. Významné jsou vztahy mezi střevním mikrobiomem, hladinou větvených aminokyselin a inzulinovou rezistenci. Postupně odhalujeme faktory poškozující beta- buňky: intermitentní hypoxii v důsledku spánkové apnoe spojené s obezitou, vysoký obsah trans- a saturovaných mastných kyselin ve stravě, některé perzistující chemické látky z prostředí, například DDT, polybromované uhlovodíky, některé léky.

Pacientů s diabetem významně přibylo, z asi 250 000 v roce 1970 na současný téměř milion. K epidemickému nárůstu obezity i diabetu přispívá velká dostupnost relativně levných potravin, významné omezení intenzity fyzické práce ve většině povolání, pravděpodobně také množství perzistujících chemických látek v prostředí a také chronický stres. 

Vzájemná provázanost metabolických, endokrinních, neuroendokrinních, imunitních, environmentálních a sociálních faktorů vytváří složitou síť, která vede k onemocnění, jež ve svých důsledcích znamená základní riziko pro těžké onemocnění ledvin, nervů a očí a dále nádorových onemocnění, aterosklerózy, a tedy i infarktu myokardu a mozkových cévních příhod. Klíčové jsou nejen nové léky pro léčbu diabetu a obezity, ale především prevence. Ta předpokládá komplikované kroky zahrnující i společenský konsensus. 

  • Štěpánka Vaňáčová: Za hranice genomu: luštění kódu RNA
  • Pavlína Maloy Řezáčová: Strukturní biologie a strukturou inspirovaný návrh léků
  • Robert Vácha: Od aminokyselin až k virům

Nestihli jste únorové přednášky?

Podívejte se na ně ze záznamu na YouTube.