Kam kráčí české vysoké školství?

26. května 2011 – Debata s názvem „Kam kráčí české vysoké školství?“ se dnes uskutečnila v refektáři Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tuto debatu organizovala Iniciativa pro vzdělávání a vědu, která si klade za cíl vyvolat diskuzi o vzdělávací a vědní politice v České republice.

„Počet studentů vysokých škol se za posledních patnáct let dramaticky zvýšil natolik, že dnes někteří z nich nemají ani minimální úroveň nutných akademických předpokladů, a vysoké školy jsou nuceny přizpůsobovat styl a obsah výuky nižším schopnostem jejich studentů,“ upozornil prof. Rudolf Haňka z University of Cambridge. Debata, které se zúčastnili studenti, pedagogové, vědci, politici, zástupci médii i širší veřejnosti, byla rozdělena do dvou na sebe navazujících panelů. První z nich zkusil odpovědět na otázku, jaké jsou dnešní české vysoké školy, zda opravdu máme příliš mnoho studentů na úkor kvality jejich vzdělání. Zajímavá diskuze se rozvinula zejména kolem úvahy, zda v České republice je příliš mnoho absolventů vysokých škol nejrůznějšího zaměření a jestliže ano, proč to vadí.

Ve druhém panelu se diskutující zabývali budoucností českého vysokého školství, zejména úvahou, zda může kvalitě vzdělávání napomoci nový vysokoškolský zákon. Hodně se diskutovalo i o tom, jak by měl nebo mohl tento zákon vypadat a jaké by mělo jeho přijetí důsledky. Zazněly zejména hlasy, že by MŠMT mělo konečně začít věnovat svoji pozornost celému konceptu vysokého školství, místo aby si pohrávalo s detaily. Navíc se ukazuje, že chybí pochopení samotného pojmu „kvalitní vysoká škola“. „Podle prof. Vladimíry Dvořákové z Akreditační komise MŠMT se totiž význam tohoto pojmu se liší podle účelu, jaký škola plní. Bouřlivá diskuze se navíc v současné době vede nad návrhem rozdělit vysoké školy na takzvané „research“ a „teaching“ univerzity. Před tím důrazně varuje řada odborníků:  prof. Drábek ze Západočeské univerzity v Plzni například upozorňuje, že takto budou poškozeny vynikající fakulty nebo ústavy některých menších vysokých škol, které byly za velkého nasazení intelektu i peněz v posledních dvaceti letech vybudovány.

„Diskuze o vysokých školách a jejich budoucnosti je ovlivněna mnoha předsudky a mylnými představami. Lidé, kteří o budoucnosti našeho vysokého školství rozhodují, často čerpají své představy ze vzpomínek na vlastní studia někdy v minulém století, případně ze zkušeností svých dětí nebo příbuzných. Svět se však změnil a vysokoškolský titul už není vstupenkou do elitního klubu,“ říká jeden z mluvčích Iniciativy a organizátor této debaty Jan Konvalinka.

Novinky

25.03.23

Financování vysokého školství: podpora prohlášení České konference rektorů

Česká konference rektorů vyjadřuje hluboké znepokojení nad aktuálním stavem financování vysokého školství. Rada Učené společnosti ČR její prohlášení podporuje. Podíl vysokých škol v kapitole financí MŠMT klesl z 18 % v roce 2010 na 12 % v roce 2021. Akademické prostředí přestává být konkurenceschopným, což reálně vede k odlivu mozků z vysokoškolského prostředí.

23.03.23

Nositel Nobelovy ceny Reinhard Genzel bude přednášet v Praze

Německý astrofyzik Reinhard Genzel získal v roce 2020 spolu s Andreou Ghez a Rogerem Penrosem Nobelovu cenu za objev supermasivní černé díry ve středu Mléčné dráhy. Ve dnech 20.–21. dubna bude mít o cestě k tomuto objevu dvě přednášky a jednu veřejnou diskusi.

06.03.23

Panelová diskuse: Gender a rovnost ve vědě – co ji podrývá a co jí prospívá?

Učená společnost České republiky a Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR srdečně zvou na panelovou diskusi o rovnosti ve vědě: úterý 21. března 2023, 16 h, v budově Akademie věd na Národní třídě nebo online.