Kalendář akcí

17.10.2017

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje I. sekce věd matematicko-fyzikálních

21.11.2017

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických

28.11.2017

Veřejná přednáška ze série přednášek Františka Palackého

Zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednášku pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin)

Nadační fond

Kam kráčí české vysoké školství?

26. května 2011 – Debata s názvem „Kam kráčí české vysoké školství?“ se dnes uskutečnila v refektáři Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tuto debatu organizovala Iniciativa pro vzdělávání a vědu, která si klade za cíl vyvolat diskuzi o vzdělávací a vědní politice v České republice.

„Počet studentů vysokých škol se za posledních patnáct let dramaticky zvýšil natolik, že dnes někteří z nich nemají ani minimální úroveň nutných akademických předpokladů, a vysoké školy jsou nuceny přizpůsobovat styl a obsah výuky nižším schopnostem jejich studentů,“ upozornil prof. Rudolf Haňka z University of Cambridge. Debata, které se zúčastnili studenti, pedagogové, vědci, politici, zástupci médii i širší veřejnosti, byla rozdělena do dvou na sebe navazujících panelů. První z nich zkusil odpovědět na otázku, jaké jsou dnešní české vysoké školy, zda opravdu máme příliš mnoho studentů na úkor kvality jejich vzdělání. Zajímavá diskuze se rozvinula zejména kolem úvahy, zda v České republice je příliš mnoho absolventů vysokých škol nejrůznějšího zaměření a jestliže ano, proč to vadí.

Ve druhém panelu se diskutující zabývali budoucností českého vysokého školství, zejména úvahou, zda může kvalitě vzdělávání napomoci nový vysokoškolský zákon. Hodně se diskutovalo i o tom, jak by měl nebo mohl tento zákon vypadat a jaké by mělo jeho přijetí důsledky. Zazněly zejména hlasy, že by MŠMT mělo konečně začít věnovat svoji pozornost celému konceptu vysokého školství, místo aby si pohrávalo s detaily. Navíc se ukazuje, že chybí pochopení samotného pojmu „kvalitní vysoká škola“. „Podle prof. Vladimíry Dvořákové z Akreditační komise MŠMT se totiž význam tohoto pojmu se liší podle účelu, jaký škola plní. Bouřlivá diskuze se navíc v současné době vede nad návrhem rozdělit vysoké školy na takzvané „research“ a „teaching“ univerzity. Před tím důrazně varuje řada odborníků:  prof. Drábek ze Západočeské univerzity v Plzni například upozorňuje, že takto budou poškozeny vynikající fakulty nebo ústavy některých menších vysokých škol, které byly za velkého nasazení intelektu i peněz v posledních dvaceti letech vybudovány.

„Diskuze o vysokých školách a jejich budoucnosti je ovlivněna mnoha předsudky a mylnými představami. Lidé, kteří o budoucnosti našeho vysokého školství rozhodují, často čerpají své představy ze vzpomínek na vlastní studia někdy v minulém století, případně ze zkušeností svých dětí nebo příbuzných. Svět se však změnil a vysokoškolský titul už není vstupenkou do elitního klubu,“ říká jeden z mluvčích Iniciativy a organizátor této debaty Jan Konvalinka.

Novinky

03.10.17

Udělení Stříbrné pamětní medaile členům Učené společnosti

27. září 2017 převzali z rukou předsedy horní komory parlamentu Stříbrnou pamětní medaili Senátu dva členové Učené společnosti – Prof. MUDr. Jiří FOREJT, DrSc. a Prof. PhDr. Josef JAŘAB, CSc.

07.09.17

Profesor Pavel Hobza obdržel prestižní Schrödingerovu medaili

Člen Učené společnosti prof. Pavel Hobza převzal 30. srpna 2017 Schrödingerovu medaili, nejvyšší ocenění od Světové organizace teoretických chemiků WATOC. Toto významné ocenění obdržel za svou excelentní práci o nekovalentních interakcích. Z jeho úspěchů je přitom známý zejména objev nepravé vodíkové vazby. Pavel Hobza také prokázal, že patrové interakce řízené jedním typem nekovalentních interakcí, tzv. disperzní energie, jsou zodpovědné za strukturu DNA.

17.05.17

Prohlášení k sídlu Středoevropské univerzity

Prohlášení k sídlu Středoevropské univerzity (PDF, 74 kB)