Kalendář akcí

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

28.04.2020

Mimořádná přednáška

Zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských J. Hejnar: Genetické editování - nová protivirová strategie?

18. – 19.05.2020

Valné shromáždění Učené společnosti

18. 5. Karolinum, večer od 18:00 hod. vila Lanna19. 5. místnosti 205, 206 budovy AV ČR

Nadační fond

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

/ 08.11.2017 /

Učená společnost Vás srdečně zve na veřejnou přednášku, která se koná 11. prosince 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku s názvem „Česká stopa v kanadské Arktidě“ pronese zahraniční člen Učené společnosti prof. Josef Svoboda (University of Toronto, Canada).

Česká stopa v kanadské Arktidě

Severoamerický subkontinent přestál tisícileté čtvrtohorní zalednění, které na východní straně zasahovalo až pod přítomný New York. Kontinentální ledovec začal odtávat před 11 tisíci lety, zatímco v nejvyšších zeměpisných šířkách a náhorních planinách stále ještě přetrvává. Rostlinná sukcesse blízce následovala ustupující led, a diferencovala se v ekologické zóny, známé jako boreální les, tundra, polopoušt a pouštˇ.

Z Čechů se v Kanadském Dawsonu (Dawson City) koncem 19. a začátkem 20. století usadil náš známý Jan EskymoWelzl. I dnes tam žije jedna česká rodina. Po únoru 1948 čeští vědci pronikli až na Aljašku. Prof. Rudi Krejčí založil filosofickou fakultu na University of Alaska ve Fairbanks, Al. Český botanik (ale i politik) prof. Vladimír Krajina vybudoval katedru lesní ekologie na University of British Columbia ve Vancouveru. Po zlomovém roce 1968 se geolog Dr. Jiří Krupička (člen IBP projektu na ostrově Devon) stal profesorem na University of Alberta v Edmontonu. Početní graduanti těchto autorit získali univerzitní posty na kanadských a zahraničních univerzitách.

Botanický výzkum Arktické oblasti byl v minulosti sporadický a spíše objevitelský než systematický. Kanada měla v tomto směru vzácný příklad v geniálním botanikovi Alf Erling Porsildovi, který vyrůstal v Gronské arktické stanici a později, jako kurátor Národního musea v Ottawě, sestavil a vydal flóru kanadského arktického archipelaga. Zásadní změna v tomto směru nastala až po ustavení Mezinárodního Biologického programu (International Biological Program, IBP) Kanada se v r. 1969 k IBP přidružila výzkumem severské tundry na ostrově Devon. Prof. Svoboda se členem tohoto týmu stal v roce. 1969 stal jako doktorand prof. Lawrence C. Blisse na Albertské univerzitě v Edmontonu. Od r. 1973 pak už jako profesor Torontské univerzity po 25 let, se svými studenty, ve výzkumu severské tundry pokračoval. K tomuto výzkumu ve Sverdrupově průsmyku na Ellesmerově ostrově se, v polovině devadesátých let, na několik letních sezon připojil i Dr. Josef Elster z Třeboňské skupiny mokřadů. Po návratu do vlasti se výzkum jeho početného a na vědecká odvětví komprehenzivního týmu ustavil a zintenzivněl na Norských Špicberkách. Pozitivním výsledkem Elsterovy kanadské zkušenosti bylo i navázání další osobní spolupráce s kanadskými kolegy.

« zpět

Novinky

30.03.20

David Storch: Dívčí tajemství a globální pandemie

Všichni to známe. Dívky mají vážné tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž ta je naprosto spolehlivá a nikomu to neprozradí. Leda tedy snad své další nejlepší kamarádce, ale ta je taky zcela spolehlivá…

Způsob, kterým se mezi lidmi šíří tajemství, má epidemiologickou paralelu a lze na něm ilustrovat jeden z aspektů současné pandemie COVID-19.
Celý příspěvek (PDF, 83 kB)

30.03.20

Libor Grubhoffer: (Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za objev lyzogenie bakteriálních virů, svojí odpovědí chtěl vyjádřit, že spekulace o viru coby živém organismu nemají žádný smysl.

Celý příspěvek (PDF, 100 kB)

27.03.20

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Robina Thomase

V neděli 22. 3. 2020 zemřel po delší nemoci ve věku 57 let zahraniční člen Učené společnosti prof. Robin Thomas, jenž patřil na mezinárodní scéně k nejznámějším a nejuznávanějším českým matematikům. Světové uznání získal zejména svými pracemi z kombinatoriky - z ní pak zvláště řešeními významných otázek strukturální teorie grafů - ale též zásadními pracemi z geometrie a topologie; k oborům jeho aktivního zájmu je třeba jmenovat též práce z algebry a teoretické informatiky.