Kalendář akcí

19.01.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje I. sekce věd matematicko-fyzikálních Přednáška: J. Zahradník: Seismologie – fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání

16.02.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Přednáška: P. Jelínek: Exkurze do světa molekul pomocí rastrovací mikroskopie

16.03.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských O. Prášil: Pěstování a využití řas a sinic

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

/ 08.11.2017 /

Učená společnost Vás srdečně zve na veřejnou přednášku, která se koná 11. prosince 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku s názvem „Česká stopa v kanadské Arktidě“ pronese zahraniční člen Učené společnosti prof. Josef Svoboda (University of Toronto, Canada).

Česká stopa v kanadské Arktidě

Severoamerický subkontinent přestál tisícileté čtvrtohorní zalednění, které na východní straně zasahovalo až pod přítomný New York. Kontinentální ledovec začal odtávat před 11 tisíci lety, zatímco v nejvyšších zeměpisných šířkách a náhorních planinách stále ještě přetrvává. Rostlinná sukcesse blízce následovala ustupující led, a diferencovala se v ekologické zóny, známé jako boreální les, tundra, polopoušt a pouštˇ.

Z Čechů se v Kanadském Dawsonu (Dawson City) koncem 19. a začátkem 20. století usadil náš známý Jan EskymoWelzl. I dnes tam žije jedna česká rodina. Po únoru 1948 čeští vědci pronikli až na Aljašku. Prof. Rudi Krejčí založil filosofickou fakultu na University of Alaska ve Fairbanks, Al. Český botanik (ale i politik) prof. Vladimír Krajina vybudoval katedru lesní ekologie na University of British Columbia ve Vancouveru. Po zlomovém roce 1968 se geolog Dr. Jiří Krupička (člen IBP projektu na ostrově Devon) stal profesorem na University of Alberta v Edmontonu. Početní graduanti těchto autorit získali univerzitní posty na kanadských a zahraničních univerzitách.

Botanický výzkum Arktické oblasti byl v minulosti sporadický a spíše objevitelský než systematický. Kanada měla v tomto směru vzácný příklad v geniálním botanikovi Alf Erling Porsildovi, který vyrůstal v Gronské arktické stanici a později, jako kurátor Národního musea v Ottawě, sestavil a vydal flóru kanadského arktického archipelaga. Zásadní změna v tomto směru nastala až po ustavení Mezinárodního Biologického programu (International Biological Program, IBP) Kanada se v r. 1969 k IBP přidružila výzkumem severské tundry na ostrově Devon. Prof. Svoboda se členem tohoto týmu stal v roce. 1969 stal jako doktorand prof. Lawrence C. Blisse na Albertské univerzitě v Edmontonu. Od r. 1973 pak už jako profesor Torontské univerzity po 25 let, se svými studenty, ve výzkumu severské tundry pokračoval. K tomuto výzkumu ve Sverdrupově průsmyku na Ellesmerově ostrově se, v polovině devadesátých let, na několik letních sezon připojil i Dr. Josef Elster z Třeboňské skupiny mokřadů. Po návratu do vlasti se výzkum jeho početného a na vědecká odvětví komprehenzivního týmu ustavil a zintenzivněl na Norských Špicberkách. Pozitivním výsledkem Elsterovy kanadské zkušenosti bylo i navázání další osobní spolupráce s kanadskými kolegy.

« zpět

Novinky

13.01.21

Pozvánka na online přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc.: Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc. (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy): "Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání", která se koná v úterý 19. 1. 2021 v 16:00 hod online na YouTube: http://seismologie.jdem.cz. Studium zemětřesení a struktury Země pomocí seismických vln poskytuje 3D obraz nitra a tektonických procesů, s šancí uplatnit se i při planetárních výzkumech. Hlavními společenskými produkty jsou rychlé odhady účinků zemětřesení v reálném čase, předpověď ohrožení dotřesy, a systémy rychlého varování před ničivými kmity i před tsunami, hodnocení dlouhodobého ohrožení kritických lokalit a vývoj stavebních norem i antiseimických opatření.

Pozvánka (PDF, 325 kB)

11.01.21

Otevřený dopis ministru školství – žádost o zachování finanční podpory „EMBO Installation Grant“

„Vážený pane ministře, dovolujeme si obrátit se na Vás s žádostí o zachování finanční podpory EMBO Installation Grant. Ukončení financování tohoto programu by mělo dalekosáhlý negativní dopad na rozvoj molekulárně-biologického a biomedicínského výzkumu v České republice,“ píše Rada Učené společnosti ČR v otevřeném dopise ministru školství Robertu Plagovi.

08.01.21

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Oldřicha Kowalskeho

2. ledna 2021 zemřel ve věku 84 let člen Učené společnsosti prof. RNDr. Oldřich Kowalski, DrSc., jeden z nejvýznamnějších českých geometrů. Působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se stal v roce 1992 profesorem a v poslední době působil jako emeritní profesor. Odborně se profesor Kowalski věnoval moderní diferenciální geometrii, zejména Riemannově geometrii. K rozvoji geometrie přispěl profesor Kowalski kromě pečlivě připravených přednášek pro matematiky i pro fyziky na MFF UK i napsáním dvou skript. Je autorem nebo spoluautorem 170 vědeckých publikací v mezinárodních časopisech a 4 monografií.  Kromě své vědecké a pedagogické práce se profesor Kowalski angažoval i společensky. V letech 1971–2001, tedy celých 30 let, vedl časopis Pokroky matematiky, fyziky a astronomie.