Kalendář akcí

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

28.04.2020

Mimořádná přednáška

Zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských J. Hejnar: Genetické editování - nová protivirová strategie?

18. – 19.05.2020

Valné shromáždění Učené společnosti

18. 5. Karolinum, večer od 18:00 hod. vila Lanna19. 5. místnosti 205, 206 budovy AV ČR

Nadační fond

Pozvánka na mimořádnou přednášku Učené společnosti

/ 04.02.2019 /

Mimořádná přednáška Učené společnosti

doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.
ENKI, o. p. s. Třeboň
 
Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu
 
Přednáška se koná v úterý 9. dubna 2019 od 16.00 h v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
 
Přednáška je veřejná, vstup volný.

  

Anotace:

Rostoucí populace přeměňuje les a mokřady na zemědělskou půdu. Zemědělské plodiny kromě rýže nesnášejí zatopení kořene vodou, zemědělská půda je odvodněna a nechladí se výparem. 

V krajině s trvalou vegetací a dostatkem vody se sluneční energie váže převážně výparem vody do vodní páry a uvolňuje se na chladných místech při kondenzaci páry na vodu kapalnou. Intenzita slunečního záření dosahuje 1000W.m-2. Toky energie prostřednictvím výparu a kondenzace dosahují stovek W.m-2.

Odvodněné plochy se přehřívají, ohřátý vzduch stoupá vysoko do atmosféry a odnáší vodní páru, přehřáté odvodněné plochy vysušují i okolní lesy, mokřady a rybníky.

V zalesněných oblastech jsou vysoké dešťové srážky i tisíce km od pobřeží (Amazonie, Kongo, Sibiř). V nezalesněných oblastech srážky klesají již několik set km od pobřeží. Zalesněná území „přitahují“ vodu z oceánů působením evapotranspirace, jak vysvětluje teorie biotické pumpy.

Po odlesnění a vysušení krajiny proudí „atmosférickými řekami“ vlhkost z kontinentů do moří. Krajina se nechladí výparem, vodu z kontinentů naopak přitahuje oceán. Podle teorie biotické pumpy nejsou poslední roky sucha pouhou epizodou výkyvu klimatu, ale projevem reverzního toku vzdušné vlhkosti z pevniny do oceánu, přičemž množství vody odnášené vzduchem je mnohem vyšší nežli množství vody, které měříme v řekách. Rozsáhlé plochy vysychají podobným způsobem, jako vysychaly předchozí civilizace. V dnešní době má ovšem vysychání globální rozměr, protože všechna obyvatelná místa na zemi jsou osídlena.

Kritickému rozboru je nutné podrobit smysl a efekt dotací na obnovitelné energie. V rámci plnění emisních limitů je podporováno spalování dřeva a podporuje se tak vlastně ničení zásadního klimatického systému – lesa.

Přenáška obsahuje stručný přehled základních fyzikálních pojmů, přehled distribuce slunečního záření na suchých plochách a ve vegetaci, příklady měření povrchových teplot různého krajinného pokryvu (satelitní snímky, termovizní snímky). Dále obsahuje úvod do teorie biotické pumpy a příklady efektu změny krajinného pokryvu na místní klima a oběh vody.

Přednáška vychází z prací publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech s IF a recenzovaných monografií

O přednášejícím:

Jan Pokorný (* 1946) vystudoval botaniku, specializaci fyziologii rostlin, na PřF UK.
Jím založená nezisková společnost ENKI o. p. s. se zabývá výzkumem, který vyúsťuje do praktických aplikací ekologických poznatků. Pedagogicky působil či působí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze.
V posledním desetiletí se věnuje hlavně výzkumu významu vegetace, zejm. lesní a mokřadní, pro tepelnou a vodní bilanci krajiny. Na základě získaných poznatků doporučuje praktická opatření pro obnovu žádoucího vodního režimu krajiny. Jde hlavně o způsoby obnovy lesní vegetace, mokřadů a mělkých vod, a tím zmírňování dopadů změny klimatu na přírodu i lidskou společnost.

« zpět

Novinky

27.03.20

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Robina Thomase

V neděli 22. 3. 2020 zemřel po delší nemoci ve věku 57 let zahraniční člen Učené společnosti prof. Robin Thomas, jenž patřil na mezinárodní scéně k nejznámějším a nejuznávanějším českým matematikům. Světové uznání získal zejména svými pracemi z kombinatoriky - z ní pak zvláště řešeními významných otázek strukturální teorie grafů - ale též zásadními pracemi z geometrie a topologie; k oborům jeho aktivního zájmu je třeba jmenovat též práce z algebry a teoretické informatiky.

27.03.20

Pavel Plevka: Život není jako dřív. A dlouho nebude

Pandemie onemocnění COVID-19, způsobeného koronavirem SARS-CoV-2, ochromila život v naší zemi i ve světě. Toto onemocnění má potenciál usmrtit desítky milionů lidí. Jediný v současnosti dostupný nástroj, jak obyvatelstvo před COVID-19 chránit, je zpomalit postup epidemie pomocí omezení mezilidských kontaktů.
Celý příspěvek (PDF, 94 kB)

27.03.20

Julius Lukeš: Uprostřed epidemie – jen doufáme, že děláme věci správně

Jedna z klíčových otázek týkajících se pandemie COVID-19: jak a kolik lidí je rozumné testovat? Již v tomto bodě se strategie jednotlivých zemí rozcházejí. Jaký přístup zvolila Česká republika? A jak mohou pomoci akademická pracoviště?
Celý příspěvek (PDF, 133 kB)