Kalendář akcí

15.09.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Debata o etice vědecké práce a publikování

25. – 28.09.2020

Odborná exkurze členů US do Západních Čech

20.10.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. (Ústav dějin UK a archiv UK): Manželé Coriovi: jediná Nobelova cena za lékařství pro osobnosti z českých zemí

Nadační fond

Pavel Plevka: Život není jako dřív. A dlouho nebude

/ 27.03.2020 /

Učená společnost České republiky požádala přední české vědce z řad členů společnosti i mimo ni o komentář k aktuální pandemii COVID-19. Jejich příspěvky budeme průběžně zveřejňovat.

Virolog a strukturní biolog Mgr. Pavel Plevka, Ph.D.:

Pandemie onemocnění COVID-19, způsobeného koronavirem SARS-CoV-2, ochromila život v naší zemi i ve světě. Toto onemocnění má potenciál usmrtit desítky milionů lidí. Jediný v současnosti dostupný nástroj, jak obyvatelstvo před COVID-19 chránit, je zpomalit postup epidemie pomocí omezení mezilidských kontaktů. Plošné karantény na úrovni států však mají devastující ekonomické dopady. Očekávaná recese je takového rozsahu, že přední ekonomové považovali za nutné vyčíslit finanční hodnotu lidského života, a iniciovat tak diskusi o tom, do jaké míry se mají státy snažit rozvoj epidemie zpomalit.

Vzhledem ke globálnímu rozšíření SARS-CoV-2 není realistické, aby byl tento virus celosvětově eliminován pomocí karanténních opatření. I kdybychom dokázali SARS-CoV-2 zlikvidovat v České republice, virus bude do naší populace opět zavlečen z jiných zemí. Většina z nás proto bude muset projít infekcí, ideálně kontrolovanou formou tak, aby nedošlo k zahlcení zdravotnického systému. Nedostatek lékařského personálu a adekvátně vybavených nemocničních lůžek by v případě příliš vysokého počtu nemocných způsobil zvýšení úmrtnosti u pacientů vyžadujících hospitalizaci.

Testování na COVID-19 je v současnosti po celém světě prováděno v nedostatečné míře. Neznáme celkový počet infikovaných, ani kolik je přenašečů bez symptomů onemocnění. Bez těchto informací nedokážeme předvídat chování epidemie v různě restriktivních nastaveních celospolečenské karantény. Nezbytná opatření, která omezí šíření SARS-CoV-2 na uspokojivou rychlost, budeme muset zjistit postupnými změnami v parametrech karantény – jinak řečeno, metodou pokus-omyl. Dopad každé změny v nastavení karantény se projeví s více než týdenním zpožděním, takže nalezení optimálních podmínek bude nějakou dobu trvat.

Kontrolované provedení populace infekcí SARS-CoV-2 tak, aby nebyl zahlcen náš zdravotní systém, bude trvat několik let, během kterých bude třeba udržovat jistou míru karanténních opatření. Dobrá zpráva je, že jak bude podíl lidí uzdravených z COVID-19 v populaci narůstat, tak budou moci být karanténní opatření mírnější. Karanténa se navíc nebude vztahovat na ty, kteří se uzdraví, takže budou k onemocnění rezistentní a nebudou ho moci přenášet.

Rozvoj epidemie COVID-19 v České republice je zpožděn o dva týdny za Španělskem a Německem a o tři týdny za Itálií. Je nepravděpodobné, že u nás nastane stejná epidemiologická situace jako v těchto zemích, protože včasné zavedení přísných karanténních opatření v České republice šíření SARS-CoV-2 zpomaluje. Získali jsme tak čas, který umožňuje našemu zdravotnímu systému i celé společnosti připravit se na nápor většího množství infikovaných pacientů.

Obrázek vlevo: SARS-CoV-2, nový typ koronaviru, původce pandemie COVID-19. V průměru má asi 120 nm. Ilustrace ukazuje povrchovou strukturu jeho kapsidy – nejvýrazněji z ní vyčnívají (zde červené) S-proteiny, s jejichž pomocí se virus váže na buněčnou membránu.
Ilustrace CDC / Alissa Eckert, MS; Dan Higgins, MAMS

Obrázek vpravo: Virové částice koronaviru SARS-CoV-2, původce pandemie COVID-19. Snímek z transmisního elektronového mikroskopu (počítačově obarveno).
Snímek NIAID, CC BY 2.0

Kontrola epidemie COVID-19 bude vyžadovat extrémní nasazení zdravotníků i celé společnosti. Efektivnější regulace epidemie SARS-CoV-2 než použití plošné karantény vyžaduje detailní informace o šíření viru, získané pomocí intenzivního testování. Současná mezinárodně-politická situaci je taková, že není možné spoléhat na dovoz testovacího vybavení ze zahraničí. Navýšení testovací kapacity závisí tedy na naší schopnosti vyvinout a v dostatečném množství vyrábět testovací prostředky v České republice. Informace o průběhu epidemie umožní vládě kvalifikovaně rozhodovat o typu karanténních opatření, které ochrání většinu občanů a zároveň způsobí pouze nevyhnutelné ekonomické škody.

Nadějí na zmírnění dopadů epidemie COVID-19 je vývoj léčiv nebo očkování, který horečně probíhá v laboratořích po celém světě. Léčiva mohou být dostupná během několika měsíců, očkování pravděpodobně nejdříve za rok. Léčivo by umožnilo zdravotníkům starat se efektivně o větší množství nemocných, což by umožnilo zvýšit intenzitu a zkrátit dobu trvání epidemie. Očkování by zvýšilo poddíl rezistentních lidí v populaci, a tak omezilo šíření SARS-CoV-2 bez nutnosti karanténních opatření. V současné době je však třeba plánovat kontrolu epidemie bez spolehnutí se na doposud neexistující léčiva nebo očkování podle fráze: „Doufej v nejlepší, ale připravuj se na nejhorší.“

Naději na mírnější průběh epidemie paradoxně nabízejí také naše omezené informace o tom, jak se SARS-CoV-2 v populaci šíří. Čím vyšší je množství lidí, kteří jsou infikovaní, ale nemají žádné příznaky onemocnění, tím dříve bude velká část populace rezistentní a šíření viru se zpomalí. Tato naděje bude potvrzena nebo vyvrácena, až budeme schopni testovat reprezentativní vzorky populace na infekci SARS-CoV-2.

Rozhodnutí vlády, zejména v době krize, dopadají na životy lidí i ekonomiku. Je naším společným zájmem, aby rozhodování vlády vycházela z ověřených informací. Důsledky by měly být předpovídány s pomocí ověřených epidemiologických i ekonomických modelů. Úspěch naší civilizace stojí na poznání a vědeckém pokroku, které nám umožňují měnit svět a předpovídat budoucnost.

S přáním všeho dobrého,

Pavel Plevka

Mgr. Pavel Plevka, Ph.D. (*1979) vystudoval molekulární biologii a virologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (2002), doktorské studium strukturní biologie dokončil v roce 2009 na Uppsala University ve Švédsku. Další čtyři roky působil u Michaela Rossmanna na Purdue University v USA. Od července 2013 vede výzkumnou skupinu strukturní virologie v CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně. Je držitelem ERC i EMBO grantů. Je držitelem Ceny Neuron pro mladé vědce, letos získal cenu Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu. Není členem Učené společnosti ČR.

Celý příspěvek (PDF, 94 kB)

« zpět

Novinky

29.07.20

Prof. David Storch převzal Stříbrnou medaili

Člen Učené společnosti ČR prof. David Storch, Ph.D. (Přírodovědecká fakulta UK) převzal dne 25. června 2020 z rukou rektora UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., Stříbrnou medaili UK za významé dílo v oboru ekologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na UK. Prof. Storch je přední představitel české ekologie s mezinárodním přesahem. Je zakladatelem Fakulty ekologie na PřF. Do ČR přinesl nový obor makroekologie a založil vlastní vědeckou školu, která již vychovala více než 20 studentů. Zabývá se především tématy jako globální změny, ochrana přírody a biodiverzita.

29.07.20

Prof. Jan Krajíček převzal Stříbrnou medaili

Člen Učené společnosti ČR prof. RNDr. Jan Krajíček, DrSc. (Matematicko-fyzikální fakulta UK) převzal dne 25. června 2020 z rukou rektora UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., Stříbrnou medaili UK za významné dílo v oboru algebry a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na UK. Prof. Krajíček je světově uznávanou osobností v matematické logice a výpočetní složitosti.

29.07.20

Prof. Ivan Raška převzal Zlatou medaili UK

Člen Učené společnosti ČR prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc. (I. lékařská fakulta UK) převzal dne 25. června 2020 z rukou rektora UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., Zlatou medaili UK za významné celoživotní dílo v oboru biologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na UK. Prof. Raška se ve svém profesním a vědeckém životě zabývá problematikou strukturně-funkční organizace buněčného jádra, nejsložitější buněčné organely, která obsahuje chromozomální DNA, a tudíž celý genom.