Kalendář akcí

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

28.04.2020

Mimořádná přednáška

Zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských J. Hejnar: Genetické editování - nová protivirová strategie?

18. – 19.05.2020

Valné shromáždění Učené společnosti

18. 5. Karolinum, večer od 18:00 hod. vila Lanna19. 5. místnosti 205, 206 budovy AV ČR

Nadační fond

Oznámení o úmrtí prof. Jiřího Musila

/ 18.09.2012 /

Nekrolog


Vážení pozůstalí, vážení přítomní,

sešli jsme se, abychom zavzpomínali na výjimečnou osobnost české vědy, profesora Jiřího Musila, na člověka ryzího charakteru a mimořádné integrity. Život Jiřího Musila byl nelehký, byl výrazně poznamenán zrůdnostmi nejprve nacistické a později komunistické totality. Přesto byl ale jeho život neobyčejně bohatý a plodný. Bylo tomu tak i díky podpoře nejbližších a mnohých přátel, v prvé řadě však díky jeho charakterové odolnosti a hlubokému zájmu o vědu a společenské dění. Jiří sice stačil dokončit studium sociologie na Univerzitě Karlově, avšak uplatnění absolventa „buržoazní“ vědy nemohlo být realizováno podle jeho představ. Přešel proto k výzkumu příbuzných a „povolených“ témat ve sféře demografie, sociální geografie, či urbanizmu. Navzdory primárním zájmům a předpokladům pro teoretické studium společnosti převládl v jeho zaměření empirický výzkum, a to výzkum orientovaný i aplikačně. Vnější omezení profesní orientace však nakonec Jiřího Musila nejenže neochudilo, ale paradoxně obohatilo. Své zájmy totiž nezměnil, nýbrž prohloubil a rozšířil. Propojil tak teoretické, empirické i aplikované výzkumné přístupy a obdobně propojil tématiky „jedinec – společnost – prostředí“. Z hlediska objektu studia se jádrem zájmu staly město, metropolitní areál a systém osídlení, jakožto výjimečně komplexní celky, jako celky přímo navozující úsilí o integrující společenské a ekologické bádání. Rozsah a podnětnost výzkumné orientace Jiřího Musila vedly k překročení hranic vlastní sociologie, a také k překročení národního rámce vědecké spolupráce. Významné kontakty se světovou vědou Jiřího Musila měl v době totality ze společenských vědců málokdo a stejně tak málokdo dokázal po r. 1989 tyto kontakty tolik využít ve prospěch české vědy. Připomeňme si alespoň jeho výrazné aktivity v rámci Středoevropské univerzity, byť v Praze záhy ukončené v duchu horší části českých tradic.

Jiří Musil byl výjimečným badatelem i výjimečným člověkem ve smyslu občanském a lidském. Jeho studie o obecných problémech aktuálního společenského vývoje u nás i v Evropě směřovaly k tématům politické filozofie a etiky a přirozeně se promítly i do rozsáhlé občanské angažovanosti Jiřího Musila. Jeho přednášky a diskusní vystupování byly proto pro posluchače jak intelektuálním, tak i občanským poučením a kulturním zážitkem v pravém slova smyslu.

Je zlou ironií osudu, že k mému poslednímu osobnímu setkání s Jiřím Musilem došlo právě v těchto smutných místech při loučení s jinou klíčovou osobností české sociologie, s Miloslavem Petruskem. České společenské vědy tak ztratily v posledních týdnech dva své výrazné představitele, členy Učené společnosti České republiky a profesorského sboru Univerzity Karlovy. Jejich dílo však dále přetrvává a má dostatek pokračovatelů!

Milý Jiří, drahý příteli,
dnes se s Tebou loučíme, ale Tvé myšlenky a lidské počiny budou v nás žít i nadále.
Milý Jiří, děkujeme.

prof. Martin Hampl

« zpět

Novinky

30.03.20

David Storch: Dívčí tajemství a globální pandemie

Všichni to známe. Dívky mají vážné tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž ta je naprosto spolehlivá a nikomu to neprozradí. Leda tedy snad své další nejlepší kamarádce, ale ta je taky zcela spolehlivá…

Způsob, kterým se mezi lidmi šíří tajemství, má epidemiologickou paralelu a lze na něm ilustrovat jeden z aspektů současné pandemie COVID-19.
Celý příspěvek (PDF, 83 kB)

30.03.20

Libor Grubhoffer: (Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), nositel Nobelovy ceny za objev lyzogenie bakteriálních virů, svojí odpovědí chtěl vyjádřit, že spekulace o viru coby živém organismu nemají žádný smysl.

Celý příspěvek (PDF, 100 kB)

27.03.20

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Robina Thomase

Dne 26. 3. 2020 zemřel po delší nemoci ve věku 57 let zahraniční člen Učené společnosti prof. Robin Thomas, jenž patřil na mezinárodní scéně k nejznámějším a nejuznávanějším českým matematikům. Světové uznání získal zejména svými pracemi z kombinatoriky - z ní pak zvláště řešeními významných otázek strukturální teorie grafů - ale též zásadními pracemi z geometrie a topologie; k oborům jeho aktivního zájmu je třeba jmenovat též práce z algebry a teoretické informatiky.