Kalendář akcí

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

28.04.2020

Mimořádná přednáška

Zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských J. Hejnar: Genetické editování - nová protivirová strategie?

18. – 19.05.2020

Valné shromáždění Učené společnosti

18. 5. Karolinum, večer od 18:00 hod. vila Lanna19. 5. místnosti 205, 206 budovy AV ČR

Nadační fond

Nová publikace Učené společnosti

/ 25.01.2013 /

Učená společnost ČR vydala v říjnu 2012 monografickou studii svého čestného člena Zdeňka Sekaniny s názvem: Obří exploze, kaskádní štěpení a epizodické stárnutí komet.

V 18 kapitolách (208 str.) studie autor shrnul výsledky svých anglicky psaných prací z let 2009–2012 o štěpení komet a zasadil je do širšího kontextu našich současných znalostí o kometách, jež nám obecně poskytují jedinečné informace o budování a struktuře Sluneční soustavy. Publikaci recenzovali přední čeští odborníci RNDr. Jiří Borovička, CSc. (Astronomický ústav AV ČR) a Prof. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. (Astronomický ústav UK).

RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (*1936) vystudoval fyziku a astronomii na UK v Praze v r. 1959 a obhájil zde také svou rozsáhlou kandidátskou práci o fyzice komet v r. 1963. V r. 1969 odešel do exilu v USA, kde zprvu pracoval ve Smithsoniánské observatoři Harvardovy Univerzity v Cambridge (Mass.) a od r. 1980 až dosud v Laboratoři pro tryskový pohon (JPL Caltech) v Pasadeně. Dr. Sekanina se po celý život věnuje především dynamickému a fyzikálnímu výzkumu komet, ale také meteoritů a planetek. Podílel se na programu komplexního výzkumu Halleyovy komety při jejím posledním návratu ke Slunci v 80. letech minulého století, a fakticky nechybí u studií žádné významné komety posledního půlstoletí včetně podivuhodné komety 17P/Holmes, která je hlavním předmětem i této publikace.

Zdeněk Sekanina patří zejména od svého odchodu do exilu mezi nejproduktivnější světové astronomy ve výzkumu komet, jak o tom svědčí 460 publikovaných prací, které až dosud získaly téměř 4 400 citací (Hirschův index 37). Za své výsledky získal řadu ocenění jak v zahraničí, tak i v rodné vlasti. Již v r. 1976 po něm byla Mezinárodní astronomickou unií pojmenována planetka č. 1913, obdržel také medaili NASA z r. 1985 za výjimečné vědecké výsledky při studiu Halleyovy komety v rámci mezinárodní kampaně IHW a opět v r. 2006 za fundamentální výsledky při výzkumu dynamiky a vývoje komet. V r. 1996 byl zvolen čestným členem Učené společnosti ČR a o 10 let později získal Nušlovu cenu České astronomické společnosti.

Dr. Sekanina nepřerušil kontakty s českými a slovenskými astronomy ani v těžkých dobách naší poroby a od r. 1990 navštěvuje opět rodnou zemi, přednáší pro naše odborníky i širší veřejnost a hrdě se hlásí ke svým českým kořenům, čehož dokladem je i mimořádné úsilí, s nímž z vlastní iniciativy připravil tuto publikaci v češtině.

« zpět

Novinky

30.03.20

David Storch: Dívčí tajemství a globální pandemie

Všichni to známe. Dívky mají vážné tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž ta je naprosto spolehlivá a nikomu to neprozradí. Leda tedy snad své další nejlepší kamarádce, ale ta je taky zcela spolehlivá…

Způsob, kterým se mezi lidmi šíří tajemství, má epidemiologickou paralelu a lze na něm ilustrovat jeden z aspektů současné pandemie COVID-19.
Celý příspěvek (PDF, 83 kB)

30.03.20

Libor Grubhoffer: (Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), nositel Nobelovy ceny za objev lyzogenie bakteriálních virů, svojí odpovědí chtěl vyjádřit, že spekulace o viru coby živém organismu nemají žádný smysl.

Celý příspěvek (PDF, 100 kB)

27.03.20

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Robina Thomase

Dne 26. 3. 2020 zemřel po delší nemoci ve věku 57 let zahraniční člen Učené společnosti prof. Robin Thomas, jenž patřil na mezinárodní scéně k nejznámějším a nejuznávanějším českým matematikům. Světové uznání získal zejména svými pracemi z kombinatoriky - z ní pak zvláště řešeními významných otázek strukturální teorie grafů - ale též zásadními pracemi z geometrie a topologie; k oborům jeho aktivního zájmu je třeba jmenovat též práce z algebry a teoretické informatiky.