Koutecký Jaroslav (čestný člen)

Jaroslav Koutecký (* 14. 10. 1922 – † 10. 8. 2005) byl jednou z největších osobností české teoretické a molekulové fyziky, autoritou velice respektovanou v mezinárodním společenství.

Narodil se 14. října 1922 v Kroměříži. Maturoval v době, kdy české vysoké školy byly zavřeny nacisty. Čas nepromarnil, protože ve Výzkumném ústavu Baťových závodů ve Zlíně v době války horlivě pracoval a studoval a ve volném čase pilně sportoval. Studium teoretické fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ukončil v roce 1948. Pokusil se po komunistickém puči emigrovat, útěk se však nezdařil, ocitl se v táboře nucených prací a na čas v ocelárnách na Kladně. Naštěstí po čase jeden z jeho vedoucích si uvědomil, že firmě více prospěje, bude-li pracovat v oddělení statistické kontroly kvality výrobků. Šťastné okolnosti přispěly k tomu, že v této, pro něho těžké, době byl požádán o převzetí prvého kurzu teoretické fyziky pro studenty fyzikální chemie Vysoké školy chemicko-technologické.

Situace Jaroslava Kouteckého se začala měnit k lepšímu a v roce 1951 se dočkal titulu RNDr. V té době se začal věnovat tematice polyrografických kinetických proudů. což vedlo k vypracování obecné teorie polarografckých proudů. Toto dílo mělo celosvětový ohlas.

V Laboratoři a posléze v Ústavu fyzikální chemie zahájil Jaroslav Koutecký v prvé polovině padesátých let kvantověchemické studium povrchových jevů. Velice se při výpočtech osvědčila jeho šťastná kombinace metody rezolventy a analytických funkcí. Od roku 1960 vedl oddělení kvantové chemie.

V roce 1962 byl Jaroslav Koutecký zvolen dopisujícím členem ČSAV a v r. 1967 byl jmenován profesorem na Přírodovědecké fakultě UK. V témže roce byl v době organizování mezinárodního sympozia těžce zraněn při automobilovém neštěstí. Rekonvalescence byla dlouhá, avšak nezabránila jeho rozhodnutí opustit, po sovětské okupaci v r. 1970, Československo. Několik let byl činný v New Yorku na Belfer Graduate School of Yeshiva University. Jeho kariéra vyvrcholila jmenováním profesorem v Berlíně na Freie Universität. Spolu se svou ženou prof. Vlastou Bonačić-Kouteckou založil a vedl skupinu, jež byla ceněna mezinárodním společenstvím, skupinu, kde dominovaly studie klastrů.

Jaroslav Koutecký byl široce a hluboce vzdělaný učenec znalý filozofie a literatury. Po kolapsu komunismu dojížděl rád a často do Prahy a s velkým nasazením usiloval o nápravu jak v Akademii, tak na Ministerstvu školství. Mimo jiné předsedal Grantové agentuře AV a byl dlouho činný v Akreditační komisi.

O tom svědčí, mimo jiné, jeho členství v Mezinárodní akademii kvantově molekulových věd od r. 1969. Byl nositelem mnoha medailí a akademických i státních vyznamenání.

Jaroslav Koutecký odešel po delší nemoci uprostřed léta roku 2005, dne 10. srpna. Je a bude postrádán mnohými jako jeden z největších českých vědců druhé poloviny 20. století.


Nekrolog Jaroslava Kouteckého připravil R. Zahradník.

Zpět na seznam článků

Novinky

25.01.23

Ve věku 87 let zemřel prof. Josef Paldus

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že v neděli 15. ledna 2023 zemřel po krátké nemoci ve věku 87 let zahraniční člen Učené společnosti prof. Josef Paldus, významný světový chemik, emeritní profesor aplikované matematiky na University of Waterloo v kanadském Ontariu. Věnoval se především kvantové chemii a zejména jejím matematickým aspektům.

12.01.23

Ceny pro středoškolské studenty 2023

Učená společnost České republiky vypisuje soutěž o ceny v kategorii „středoškolský student“ za výjimečné vědecké aktivity v přírodovědeckých nebo humanitních oborech. Cílem je podpora talentovaných studentů a rozvíjení jejich zájmu o vědu.

12.01.23

Ceny pro vysokoškolské studenty - nominace v plném proudu

Vysokoškolští studenti v bakalářském a magisterském stupni studia se mohou ucházet o ceny určené pro autory či spoluautory originálních výzkumných prací. Uzávěrka nominací je 31. ledna! Do soutěží mohou studenti přihlásit odborný článek, bakalářskou práci, studentskou práci nebo studii vytvořenou výhradně pro účely ceny. Výběrové komise bude hodnotit především originalitu práce a studentův podíl na ní (v případě kolektivního díla).