Zpět na seznam článků

15.08.2022

Odešel prof. Mojmír Petráň, vynálezce konfokálního mikroskopu s dvojitým řádkováním

S velkým zármutkem jsme přijali zprávu, že v sobotu 13. srpna zemřel ve věku 99 let člen Učené společnosti prof. MUDr. Mojmír Petráň, CSc., který se nesmazatelně zapsal do dějin vývoje mikroskopické techniky.

Vzpomínáme s vděčností.

Snímek: Paměť národa

Konfokální mikroskop umožňuje získat ostré a kontrastní snímky s vysokým rozlišením i ze silných preparátů, na které běžný mikroskop nestačí, protože obraz z roviny, do které je zaostřen, je překrýván a zamlžován neostrými obrazy z rovin pod a nad ní.

„Při osvětlení shora (skrz optiku mikroskopu) byl ‚suchými‘ objektivy vidět jen lesk odrazů od vlhkého povrchu a vodní imerzí jen všeobecné růžovo, připomínající pohled z dálky na dámské prádlo,“ popisoval dobové snahy o pozorování mozku živých zvířat Mojmír Petráň v roce 2004 ve Vesmíru.

První konfokální mikroskop sestrojil roku 1955 Marvin Minsky (patent 1957). Šlo však spíše o demonstraci principu než o prakticky využitelný přístroj. Mojmíra Petráně napadlo využít pro odstínění nežádoucího rozptýleného světla rotující Nipkowův kotouč, který dříve našel využití v počátcích televize. Se svým spolupracovníkem MUDr. Milanem Hadravským v roce 1964 sestrojil konfokální mikroskop, s nímž bylo vůbec poprvé možno získat kvalitní optické řezy silným preparátem, konkrétně mozkovou tkání.

Tento mikroskop předznamenal prudký rozvoj konfokální mikroskopie koncem 70. let, kdy nastoupily konfokální mikroskopy s rozmítaným laserovým paprskem (jejichž využití bylo možné až s rozvojem laserové technologie a počítačového zpracování obrazu). Opět nechme vzpomínat Mojmíra Petráně: „(Našemu) mikroskopu velmi uškodilo, že mi (podobně jako mnoha jiným) naši milí držitelé moci asi na čtrnáct let zakázali publikační činnost. Ve světě to vzbudilo dojem, že mlčíme, protože naše cesta je slepá, a tak hledali jiní a našli jiné cesty. Neosvětlují žárovkou a tisíci svítících bodů, ale jediným bodem, který svítí mnohem intenzivněji – laserem.“

  • O konfokálním mikroskopu Mojmíra Petráně natočila Česká televize v roce 2009 dokument v rámci cyklu Zašlapané projekty: Mikroskop, který předběhl dobu.

  • Takto o zásluhách Mojmíra Petráně na své přednášce o moderních mikroskopických metodách mluvil Jan Černý (letos rovněž zvolený členem Učené společnosti):

A co Mojmír Petráň vzkázal svým nástupcům?

„Objevy nejde naplánovat. Nepodařilo se to ani nám, ač jsme museli stále pracovat pod tlakem mocipánů. Něco objevit se podaří pouze tam, kde jste odborníkem. Povede se to tím spíše, čím méně jiných odborníků pracuje ve vašem specializovaném oboru a čím lépe budete rozumět souvislostem svého oboru s obory jinými, jednak příbuznými, jednak podobnými třeba používaným aparátem. Nesnažte se naskočit do jedoucího expresu, stihnete leda tak poslední vagon. Když na něco slibného přijdete, nebuďte líní učit se pomocné obory, metodiku, bez níž se nehnete z místa, a učte se i obyčejně pracovat rukama, abyste metodiku uvedli v život.“

Připomeňte si diskuse Učené společnosti o open access, o predátorských vydavatelstvích a o dalších aspektech vědeckého publikování:

11.ledna 2023, moderoval Jan Trlifaj:

Open access – pozitiva a rizika

  • prof. Michal Hocek (Učená společnost ČR a ÚOCHB AV ČR)
  • Ing. Jiří Marek (ÚVT Masarykovy univerzity)
  • doc. Daniel Münich (CERGE-EI)
  • doc. David Kosař (Právnická fakulta Masarykovy univerzity)
  • Ing. Martin Svoboda (NTK a CzechELib)
  • dr. Václav Štětka (Loughborough University, UK)
  • prof. Jan Trka (2. LF Univerzity Karlovy)

17. ledna 2023, moderoval Martin Loebl:

Heroic Librarians Fighting Publishing Sharks

  • Vinciane Gaillard (Zástupce ředitele European University Association)
  • Jiří Jirát (člen vyjednávacího týmu CzechELib)
  • Gerard Meijer (ředitel Ústavu Fritze Habera MPG a místopředseda německého vyjednávacího týmu DEAL)
  • Martin Svoboda (ředitel NTK, vedoucí vyjednávacího týmu pro elektronické zdroje)