Zpět na seznam článků

23.06.2020

Julius Lukeš je mezi 75 vědci, kteří vyzvali k vytvoření Evropské nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí

Zatím 75 evropských vědců (včetně Françoise Barré-Sinoussiové, nositelky Nobelovy ceny za objev HIV) se podepsalo pod výzvu evropským mecenášům k vytvoření nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí. Cílem je shromáždit 20 miliard € s tím, že roční výnosy by sloužily k podpoře výzkumu souvisejícího s lidským zdravím a s životním prostředím, část základního jmění by byla k dispozici pro rychlou reakci v krizových dobách. Pod výzvou je podepsán i člen Učené společnosti České republiky, ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR prof. Julius Lukeš, který k tomu říká:

„Jedním z důvodů, proč je americká věda stále ještě nejlepší, jsou velkorysí filantropové, zatímco tradice podpory vědy ze strany nejbohatších členů společnosti je v Evropě historicky slabá. Skupina vědců, mezi nimiž jsou i nositelé Nobelovy ceny, se domnívá, že současná pandemie je dobrým důvodem to zkusit změnit. Připravila výzvu pro vznik nové evropské vědecké instituce rychlé reakce, která by byla placena pouze z filantropických zdrojů. Iniciátoři hledali podporu napříč Evropskou unií, oslovili mne a já se s radostí připojil. Fakt, že se výzvu se všemi jejími iniciátory rozhodl publikovat prestižní časopis Nature, svědčí o její solidnosti a snad alespoň malých nadějích na úspěch.“

Výzva k vytvoření Evropské nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí

červen 2020

COVID-2 přivedl svět do bezprecedentní zdravotní krize nevyhnutelně a rychle se šířící po naší globalizované planetě. Jednotlivé vlády se jí snaží čelit značně odlišnými strategiemi s různou úspěšností. Tato pandemie vznikla právě v době, kdy jsme se obávali důsledků jiné závažné krize, a to globálního oteplování. To zásadně ovlivní obyvatelnost nízko položených oblastí, dostupnost potravin a velmi pravděpodobně také změní způsoby šíření infekčních chorob. Bude tak ještě těžší předpovídat následující humanitární krize a migrace.

Čína a Spojené státy v současnosti stále silněji prosazují vlastní společenské a politické pohledy. Je proto velmi důležité, abychom zachovali společné evropské hodnoty založené na sociální solidaritě, politické demokracii a péči o veřejné blaho. Dobře víme, že sociální nerovnost má tendenci se prohlubovat v každé krizi, přičemž nejvíce znevýhodněné skupiny obyvatel jsou nejzranitelnější. Ačkoli jednotlivé evropské vlády přebírají svůj díl odpovědnosti, musí Evropská unie jako celek posílit své kapacity pro řešení podobných krizí, aby nabrala správný směr v chaotické době směrem ke klidnějším zítřkům. Musí prokázat svou schopnost koordinovat pomoc regionům a obyvatelům, kteří jsou nejvíce zasaženi zdravotními nebo environmentálními krizemi a kteří vyžadují silnou solidaritu.

Jak nám však současná pandemie ukazuje, je rychlost institucionálních opatření omezována složitou a v každé členské zemi odlišnou administrativní správou. Proto je třeba vytvořit podmínky, aby mohly evropské státy a Evropská unie rychleji reagovat na neočekávané výzvy. Pro tento záměr je naším cílem mobilizovat nejbohatší členy evropské občanské společnosti.

Ve světle filantropické tradice, která tvoří 1,95 % amerického HDP, spustila ve Spojených státech řada miliardářů iniciativy proti pandemii. V Evropě, kde je filantropie mnohem méně historicky zakořeněná, existuje obrovské úsilí v oblasti vzdělávání, vědy a sociálního blahobytu, však celkově takové dary činí pouze 0,65 % HDP. Navíc byla finanční gesta od bohatých Evropanů na pomoc v boji s COVID-19 dosud přinejmenším vzácná.

Vyzýváme proto bohaté jedince, aby se zúčastnili společné iniciativy evropského občanství vytvořením „Evropské nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí“, která by vznikla z počátečního kapitálu ve výši 20 miliard EUR, zajištěného dárci z každé z dvaceti sedmi zemí Evropské unie. K dosažení tohoto cíle by stačil průměrný dar ve výši 200 milionů EUR od sta dárců. I při této obrovské sumě se jedná jen o poloviční úsilí ve srovnání s kapitálovou nadací 50 miliard $, kterou Warren Buffett a Bill Gates přispěli do Nadace Billa a Melindy Gatesové. Určitá část tohoto kapitálu by byla připravena pro potřeby bezkonkurenčně rychlé reakce v extrémních situacích na základě jednoduchého rozhodnutí Rady dárců, s cílem zasáhnout v nejzávažněji postižených zónách Evropské unie, případně kdekoli jinde na světě, bude-li to nutné.

V období klidu a na doporučení svého nezávislého Vědeckého poradního výboru by nadace použila roční příjem ze svého kapitálu - řádově 500 milionů EUR - na financování akademického výzkumu v oblastech souvisejících s lidským zdravím, životním prostředím a také by podporovala strategické projekty sociálně a technicky inovativních společností, jejichž cílem by bylo předcházet budoucím krizím.

Spojené úsilí evropských dárců, pod záštitou jediné nadace, poskytne prostředky pro rozsáhlé akce odpovídající historickému významu Evropy, které budou našemu kontinentu pomáhat řešit budoucí výzvy v oblasti zdraví a životního prostředí. Tato iniciativa rozhodně nechce být náhradou za důsledné aktivity jednotlivých vlád, které vychází z evropské tradice veřejných investic podporujících sociální soudržnost. Předkládaný evropský závazek nejbohatších členů společnosti by však potvrdil, že každý má vůli a schopnost přispět k našemu společnému osudu nejlépe, jak může. Tento mimořádný příslib solidarity a sociálního elánu by nás všechny nesmírně posílil.

Originální text výzvy s možností přidat svůj podpis: https://europe-foundation.eu/

Připomeňte si diskuse Učené společnosti o open access, o predátorských vydavatelstvích a o dalších aspektech vědeckého publikování:

11.ledna 2023, moderoval Jan Trlifaj:

Open access – pozitiva a rizika

  • prof. Michal Hocek (Učená společnost ČR a ÚOCHB AV ČR)
  • Ing. Jiří Marek (ÚVT Masarykovy univerzity)
  • doc. Daniel Münich (CERGE-EI)
  • doc. David Kosař (Právnická fakulta Masarykovy univerzity)
  • Ing. Martin Svoboda (NTK a CzechELib)
  • dr. Václav Štětka (Loughborough University, UK)
  • prof. Jan Trka (2. LF Univerzity Karlovy)

17. ledna 2023, moderoval Martin Loebl:

Heroic Librarians Fighting Publishing Sharks

  • Vinciane Gaillard (Zástupce ředitele European University Association)
  • Jiří Jirát (člen vyjednávacího týmu CzechELib)
  • Gerard Meijer (ředitel Ústavu Fritze Habera MPG a místopředseda německého vyjednávacího týmu DEAL)
  • Martin Svoboda (ředitel NTK, vedoucí vyjednávacího týmu pro elektronické zdroje)